Raduň - zámecký park

Původně renesanční objekt raduňského zámku byl v letech 1816 až 1822 přestavěn hrabětem Janem Larisch-Mönnichem na vybraně zařízenou empírovou rezidenci, obklopenou komorním přírodně-krajinářským parkem anglické inspirace. Ve 2. polovině 19. století, za knížat Blücherů z Wahlstattu, byly provedeny rozsáhlé úpravy exteriéru a interiérů, podnícené dobovým romantizmem a historizmem.

Rozlehlý zámecký park začal být budován ve dvacátých letech 19. století. Původně se rozkládal na téměř 28 ha, dnes zaujímá zhruba 15 ha plochy. Počátky stávajícího zámeckého parku mají svůj původ v travnatých plochách, původně založených a udržovaných v nejbližším okolí zámku a doplňovaných časem vzácnými dřevinami i drobnými stavbami. Po zrušení velkých ovocných sadů byla také jejich plocha zakomponována do nově vznikajícího přírodně-krajinářského parku, navíc v souladu s dobovou módou doprovázeného soustavou aranžovaných zahrad, situovaných mezi nově postavenou zámeckou oranžérii a fíkovnu s ananasovnou.

Raduň - pohled přes Vrchní rybník|foto: Státní zámek Raduň

Velký význam pro kompoziční gradaci zámeckého parku měl potok Raduňka, regulovaný do romantických meandrů, dramatických bystřin a tajemných tůněk, a soustava chovných rybníků. Ten nejblíže k zámku, Vrchní, byl podle orientální módy doplněn na konci 19. století o umělé mechové ostrůvky se subtilními můstky a malebnou vegetací. Takovéto cílené využití přírodních vodních ploch a toků je v regionu krajinářsky ojedinělé a mistrovsky kompozičně ztvárněné.

Zhruba od poloviny 19. století se charakter raduňských okrasných zahrad měnil. Vytratily se obě spodní květnice a jejich místo zaujal nový ovocný sad a užitná zahrada, zásobující zámeckou kuchyni. Ovšem dále rozvíjen byl také krajinářský park - dodnes tu najdeme vzácné dřeviny, které si původní majitelé přivážely ze světa. Jsou tu katalpy, tulipánovníky liliovité, velmi staré akáty, v zadní části parku třeba jedle douglasky, červené buky a celá řada dalších cenných stromů.

V roce 1947 připadl park Státním statkům Praha, později MNV v Raduni. Jeho největší díl obhospodařovalo Jednotné zemědělské družstvo v Opavě a Okresní meliorační správa (tok Raduňky); část pozemků měl v pronájmu raduňský Svaz chovatelů, Svazarm a Tělovýchovná jednota; rybníky spravoval Rybářský svaz. V roce 1979 přešel spolu se zámkem pod OSSPPOP Opava; na jeho území však spoluhospodařila i nadále více než dvacítka nájemců.

Raduň - oranžérie|foto: Státní zámek Raduň

Údržba a regenerace zámeckého parku byla po léta zanedbávána. Na hlavních travnatých plochách parku byly pěstovány brambory, řepka a obilí, později byly osety lučními směskami. Park zaplavily náletové stromy a křoviny, které negovaly původní rozvrh parku; zcela byl narušen historický systém stezek a pěšinek. Nejbližší rybníky Kameník a Vrchní byly užívány k extenzivnímu chovu ryb; na hranici havárie se ocitl tok Raduňky.

Zejména z těchto důvodů bylo v posledním čtvrtstoletí provedeno naléhavé ozdravění stromové a křovinné vegetace a kultivovány travnaté plochy; v parku je prováděna běžná údržba. Díky Zemědělské vodohospodářské správě, povodí Odry, je v současné době dokončována rozsáhlá revitalizace toku Raduňky.

Ve finální etapě se nachází rovněž technická příprava komplexní památkové obnovy zámeckého parku. Prezentační záměr obnovy parku sleduje nejen jeho rehabilitaci jako přírodně-krajinářského celku výjimečného nadregionálního významu, tvořícího se zámkem harmonický celek a rezonujícího s nároky na kvalitu životního stylu a prostředí 19. století, ale také jako význačné relaxačně-rekreačně-sportovní lokality a místa pro pořádání regulovaných společensko-kulturních akcí.

Raduň - zámecký park|foto: Státní zámek Raduň

V roce 2005 přešel z rukou Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových na NPÚ také podzámecký rybník Vrchní, neoddělitelná součást krajinářsky význačného systému a efektní entreé zámeckého parku - v jeho hladině se vzhlíží silueta zámeckých věží a po jeho hrázi vede nejpoužívanější pěší komunikace. Spolu s rybníkem Kameník a tokem Raduňky je však také rybník Vrchní nenahraditelným refugiem chráněných a volně žijících živočichů a zároveň také důležitým faktorem v systému ochrany obce před povodněmi. Také rybník Vrchní čeká odborně i finančně náročná revitalizace.

Více informací o raduňském zámeckém areálu se dozvíte v rozhovoru s paní Evou Kolářovou, kastelánkou státního zámku Raduň, a na oficiálních webových stránkách zámku Raduň.