Renesanční písničkář Vladimír Merta a jeho hudební záseky v ostravské rozhlasové fonotéce

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vladimír Merta v ArtCafé

Písničkář Vladimír Merta skládá, hraje a zpívá muziku celkem komplikovanou. Ovšem vzhledem k vzdělání tohoto renesančního člověka se není čemu divit.

Nevíme už, jak se to stalo, že počátkem roku 1981 Vladimír Merta, který v Praze neměl jako písničkář na růžích ustláno, mohl v ostravském Studiu 1 natočit tři zajímavé kousky – básnivé hudebně i textově. Do naší „jedničky“ s ním tehdy přijeli další mistři: kytarista a hráč na sitár Emil Pospíšil (hrával také s Karlem Plíhalem) a violoncellista Jaroslav „Olin“ Nejezchleba.

Nejspíš za to mohl neúnavný prohledávač folkové scény, hudební režisér Jiří Pospíšil, nahrávky jsou majstrštykem tehdy začínajícího mistra zvuku Zdeňka Meleckého. Tehdejší nahrávka má v křestním listě, což je něco jako rodný list, datum 5. 1. 1981.

Vladimír Merta

Čas plynul, doba nazrávala a v roce 1988 Merta vystoupil v ostravské hale Tatran. To bylo ještě „před“. A ono „po“ přišlo 7. 12. 1989 – kdy byl účastníkem ostravského Folkfóra.

A zase běžel čas. Vladimír Merta pokračoval ve své rozmanité činnosti hudební a obecně kulturní a kulturně politické, účastnil se práce v souboru Mišpacha, zabývajícím se interpretací židovských písní, a nepřestal se zajímat ani o český a moravský folklor.

S Janou Lewitovou byl hostem pořadu Břetislava Rychlíka Bezejmenní básníci na Strážnici 2006. Tenhle klenot pochopitelně zachytily mikrofony ostravského rozhlasu a byli u toho Jan Rokyta starší a mistr zvuku Luboš Výrek.

Vladimír Merta, kterému dnes přejeme k nedávným 75. narozeninám, je osobností renesanční a tvrdošíjnou. Snahou dobrat se podstaty věci, základních principů života a světa připomíná staré filosofy. Je dobře, že na své cestě neminul ostravský rozhlas.

Spustit audio

Související