Renesanční písničkář Vladimír Merta a jeho hudební záseky v ostravské rozhlasové fonotéce
Písničkář Vladimír Merta skládá, hraje a zpívá muziku celkem komplikovanou. Ovšem vzhledem k vzdělání tohoto renesančního člověka se není čemu divit.
Nevíme už, jak se to stalo, že počátkem roku 1981 Vladimír Merta, který v Praze neměl jako písničkář na růžích ustláno, mohl v ostravském Studiu 1 natočit tři zajímavé kousky – básnivé hudebně i textově. Do naší „jedničky“ s ním tehdy přijeli další mistři: kytarista a hráč na sitár Emil Pospíšil (hrával také s Karlem Plíhalem) a violoncellista Jaroslav „Olin“ Nejezchleba.
Nejspíš za to mohl neúnavný prohledávač folkové scény, hudební režisér Jiří Pospíšil, nahrávky jsou majstrštykem tehdy začínajícího mistra zvuku Zdeňka Meleckého. Tehdejší nahrávka má v křestním listě, což je něco jako rodný list, datum 5. 1. 1981.
Čas plynul, doba nazrávala a v roce 1988 Merta vystoupil v ostravské hale Tatran. To bylo ještě „před“. A ono „po“ přišlo 7. 12. 1989 – kdy byl účastníkem ostravského Folkfóra.
A zase běžel čas. Vladimír Merta pokračoval ve své rozmanité činnosti hudební a obecně kulturní a kulturně politické, účastnil se práce v souboru Mišpacha, zabývajícím se interpretací židovských písní, a nepřestal se zajímat ani o český a moravský folklor.
S Janou Lewitovou byl hostem pořadu Břetislava Rychlíka Bezejmenní básníci na Strážnici 2006. Tenhle klenot pochopitelně zachytily mikrofony ostravského rozhlasu a byli u toho Jan Rokyta starší a mistr zvuku Luboš Výrek.
Vladimír Merta, kterému dnes přejeme k nedávným 75. narozeninám, je osobností renesanční a tvrdošíjnou. Snahou dobrat se podstaty věci, základních principů života a světa připomíná staré filosofy. Je dobře, že na své cestě neminul ostravský rozhlas.
Související
-
Pavel Dobeš sedmdesátiletý. Poslechněte si, jak se stal symbolem ostravského folku
Před 70 lety se ve frýdecké porodnici narodil Pavel Dobeš. Písničkář, který se v první polovině 80. let stal symbolem ostravského městského folku.
-
Plíhalův Lék na lásku je jedním z pokladů ostravského rozhlasu
Svědky zrodu této písně byli ve Studiu 1 ostravského rozhlasu režisér Vladimír Studnička a mistr zvuku Karel Šmiták.
-
Jaromír Nohavica. Nechybělo mnoho a mohl být novinářem
Písničkář Jaromír Nohavica poznal magickou budovu ostravského rozhlasu už jako malý kluk, díky svému otci Jaromírovi, který tady byl zaměstnán jako redaktor.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.