The Resistance Revival Chorus: Ti, kteří věří ve svobodu, nemohou zůstat potichu

Vystupují v bílém, drží se hesla americké básnířky Toi Derricotte, že radost je projevem odporu a s vírou ve svobodu odmítají stát stranou. Inspirovaly se Afroamerickým hnutím za občanská práva, zapojily se do Black Lives Matter, odmítají jakoukoliv diskriminaci, stavění protipřistěhovaleckých zdí a zdůrazňují-li, že jde o sbor žen a nebinárních lidí, je zřejmé, že jejich silnou podporu má také komunita LGBT. Účastní se protestních pochodů, demonstrací, pořádají pravidelná vystoupení a vyzývají ostatní ženy, aby se k nim přidaly. Bez konkurzů a předchozích zkušeností se zpěvem, stačí prý jen sdílet s nimi přesvědčení, že ti, kteří věří ve svobodu, nemohou zůstat potichu.

Aktivistická nabídka sboru vyzpívat se z politických frustrací a vzájemně si dodávat naději, na sebe brzy strhla obrovskou pozornost. Na ulicích, koncertech a manifestačních akcích se k nim přidává prakticky celá americká umělecká scéna. Skladatel Phillip Glass je přizval  k benefičnímu koncertu Tibet House v newyorské Carnegie Hall, kde doprovodily Carlu Simone. Vystupovaly s Patti Smith, Bon Iverem, Natalií Merchante a když se k nim na podiu připojila demokratická kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortez, dávalo to všem smysl. Teda úplně všem ne: takový Donald Trump z ní má doslova osypky a není divu. Impulsem k Women’s March, považovaný za jednu z nejmasovějších protestních demonstrací v dějinách Spojených států, přelitou následně do celého světa, se stalo zděšení z vítězství Trumpa a široce sdíleného názoru Američanek, že jimi pohrdá.

Strhávat za pochodu davy ke zpěvu je jedna věc, a nepochybujte o tom, že v tomhle jsou ženy ze sboru málem nepřekonatelné, vtisknout vší té aktivistické iniciativě jistý řád, je pak věcí druhou. Za hudební ředitelku a koordinátorku si proto sbor zvolil muzikálovou hvězdu se zkušenostmi z Broadwaye Abenu Koomson-Davis a produkce alba se ujala soulová zpěvačka Tiffany Gouché, nominovaná na Grammy. Na svém labelu Righteous Babe ho vydala slavná písničkářka Ani DiFranco, a přidala se s vlastní skladbou Do or Die, neskrývanou výzvou, aby lidé nevolili Trumpa. „Taky to chceš někdy vzdát? Já taky. Probouzíš se se studeným potem? To je dobře, alespoň ti zůstal kousek zdravého mozku. Můžeme to udělat, stačí to jen zkusit. Pokud to uděláme, jakoby všechno jen bylo nebo zemřelo,“ zpívá Ani v apelujícím videoklipu, kde se po ránu ostříhá dohola a pak vyjede na kole do ulic burcovat lidi. Jak se ukázalo, tak úspěšně.

Autorské skladby členek sboru na albu střídá americká protestní klasika a zajímavým výběrem přispěly hostující zpěvačky. Na housle se doprovázející  Rhiannon Giddens si třeba vybrala All You Fascists Bound To Lose od Woody Guthrieho. Deva, dcera bluesové legendy Taj Mahala, vytřihla gospelově laděnou vlastní skladbu Everybody Deserves To Be Free a písničkářka Valerie June se ke sboru přidala s banjem a folkbluesovým rozjímáním Reason I Sing.

Inaugurací Donalda Trumpa všechno začalo a předkládejme, že s jeho odchodem z Bílého domů pro sbor nic nekončí. Je totiž jisté, že tak mocné ženské hlasy bude Amerika potřebovat i do budoucna. Vždyť nejde jen o politiku a aktivismus, ale o radost ze společného sdílení štěstí, které při zpěvu prožíváme.