Řezané anturie vydrží ve váze i měsíc, když se o ně správně postaráte

Jedním z nejdůležitějších druhů anturie, který sloužil jako výchozí materiál při šlechtění, je Anthurium andreanum, jenž byl poprvé objeven v lesích Kolumbie. Další zajímavé druhy pocházejí z Kostariky, Panamy, velké množství druhů pak roste roztroušeně po celé tropické jižní Americe.

Celkem bylo popsáno kolem 800 druhů těchto pozoruhodných rostlin. Anturie jsou typickými epifyty, to znamená, že se pomocí kořenů drží na větvích a kmenech stromů, ale často i na velkých kamenech a skalních převisech. Tato informace je podstatnější, než se možná zdá. I když se v kultuře prakticky pěstují jenom hybridy, jejich nároky na prostředí jsou v mnoha ohledech podobné jako u původních druhů.

Pochopení původního prostředí je nejlepším návodem na pěstování doma. Anturie milují teplo a vysokou vlhkost vzduchu. Kolem kořenů má být také vlhko, ale rozhodně ne mokro. Pokud nadbytečná voda od kořenů rychle odteče, bude splněný první předpoklad úspěšného pěstování.

Život anturií v korunách stromů vysvětluje další požadavek - jejich nároky na světlo. Až na výjimky anturie potřebují mnoho světla, které ale musí být tlumené. Přímé sluneční světlo způsobuje u většiny anturií tragický konec.

Čtěte také

Pěstitelský substrát se zásadně liší u mladých a starých rostlin. Zatímco mladé rostliny rostou v rašelinném substrátu, který na první pohled připomíná půdu, starším rostlinám se nejlépe bude dařit ve směsi hrubé borové kůry, rašeliníku a perlitu. Borová kůra i rašeliník dovedou vláhu nasát, ale nadbytečná vláha kolem nich proteče mimo kořeny rostlin, což je pro dobrý zdravotní stav rostlin nezbytné.

Pokud kořeny anturií vylezou z květináče a opustí ho (podobně jako třeba u orchidejí z rodu Phalaenopsis), nebudeme je odstraňovat, ale necháme je svému osudu. Tyto kořeny umí „sbírat“ a pro život rostliny využívat vzdušnou vlhkost.

V dnešní době se pěstuje mnoho velmi krásných hybridů anturií|foto: Pavel Chlouba

Kromě toho, že anturie mohou zdobit nejeden moderní interiér, jejich květy se velmi často používají i jako řezané. Ačkoli je jejich něžnost poněkud na jiné úrovni než u lehkých tvarů kopretiny či soudečkovitých květů tulipánků, jejich popularita má svoji logiku. Květy anturií určitě nejsou nudné, naopak extravagance jim chybí jenom málokdy.

Jejich vynikající vlastností je dlouhá životnost. Za určitých okolností některé odrůdy vydrží ve váze krásné i měsíc. Dobu trvanlivosti květů neovlivňuje jenom jejich genetika, ale také péče. U řezaných rostlin platí obecně, že nejdůležitější je hygiena a pravidelná výměna vody. Ta by se měla vyměňovat denně, zároveň se má pořádně umýt váza. Stonek rostliny by se měl po několika dnech lehce seříznout dlouhým řezem. Tím se obnoví řezná plocha a vylepší se schopnost květiny přijmout potřebné množství vody.

Přeji vám příjemnější a veselejší život s rostlinami.