Rozhledna jakou svět neviděl u jihočeských Třebohostic je neobvyklá po všech stránkách
Na louce mezi vískami Zadní Zborovice a Třebohostice na Strakonicku na jihu Čech se nachází kuriózní turistický cíl. Oficiálně se jmenuje Rozhledna, jakou svět neviděl. I když jde technicky vzato o vyhlídku, z hlediska sémantiky její název dokonale sedí. Nejenže její vrchol tvoří žulová dlaždice s do kamene vytesanými chodidly, ale nabízí také úchvatný výhled do kraje, který skutečně jinde nenajdete.
Koncept rozhledny i její jméno vymyslel Miroslav Kučera z nedalekých Katovic. „Asi by to taky šlo, aby to byla jen rozhledna v Třebohosticích,“ vysvětluje. „Jenže to by nebylo zajímavé. A protože v televizi šla zrovna pohádka Obušku, z pytle ven, ve které se mluví o jitrnici, jakou svět neviděl, spontánně jsem ten název vykřiknul. Bude to Rozhledna, jakou svět neviděl,“ popisuje, co mu bylo inspirací pro pojmenování vyhlídky.
Každý, kdo se z rozhledny chce pokochat výhledem, musí si stoupnout na zmíněný kámen se siluetou chodidel. Z něj pak přes soustavu šesti kůlů zasazených do země zaměří šest šumavských vrcholů, vzdálených několik desítek kilometrů od Třebohostic. Kůl, který ukazuje na horu Bobík, slouží zároveň jako ukazatel slunečních hodin. Ty mají ciferník rovněž vytesaný do kamenných dlaždic, zapuštěných do země. Číslice jsou tradičně římské, avšak samotné hodiny netradičně ukazují letní čas.
„Když jsme to tu otevírali, tak sem můj kamarád přivezl svou maminku na vozíčku,“ vzpomíná Miroslav Kučera na rok 2014, kdy byla rozhledna postavena. „Tedy, takových rozhleden je víc,“ dodává. „Ale na vrchol málokteré se dá vyjet přímo autem,“ upozorňuje na naprostou přístupnost vyhlídky. A když ještě doplní, že na vybudování rozhledny nešla ani koruna z žádné dotace, tak je jasné, že jde skutečně o Rozhlednu, jakou svět neviděl. Přinejmenším v Česku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
