Rozhovor měsíce: Karel Růžička – jazzové dílny jako iniciační moment

3. září 2014

Pozvání do zářijového Rozhovoru měsíce tentokrát přijal pianista, skladatel a pedagog Karel Růžička. Pořad vysílá Český rozhlas Jazz 5. září od 14:00.

Hlavním tématem rozhovoru je nové autorské album Karla Růžičky Milénium města jazzu, které vyšlo u příležitosti tisíce let severočeského města Frýdlantu a představuje skladby, které pianista napsal pro lektorské koncerty frýdlantské jazzové dílny.

CD vychází v roce 30. výročí od prvního jazzového setkání ve Frýdlantu, které probíhalo pod vedením Karla Velebného v roce 1984. Jak však Karel Růžička, současný ředitel dílny, zdůrazňuje, na počátku tradice stálo spolu s Velebným několik dalších osobností. Jmenuje především jednoho z iniciátorů nápadu Aleše Bendu a dále místního flétnistu Radka Jecha, který „konkrétně navrhl, že by se to mohlo odehrávat ve Frýdlantu na LŠU“. Samotný Karel Růžička sice na prvním ročníku jako lektor chyběl, ale poté se už dílny účastnil pravidelně. „Velmi pečlivě si to hlídám a snažím se nikdy nechybět,“ dodává.

Za tři dekády se na frýdlantských dílnách pochopitelně vystřídalo velké množství muzikantů. Karel Růžička má tedy jako dlouholetý lektor možnost srovnávat. Říká, že současní studenti mají s jeho generací společnou touhu dělat muziku. „Ale postupem doby a změnou režimu došlo k tomu, že informací, kterou jsou pro tento druh hudby nezbytné, je daleko víc a jsou lépe přístupné,“ vypočítává. Jako další rozdíl pak uvádí, že na současné jazzové scéně působí mnohem více žen než dříve.

Vedle frýdlantských dílen má Karel Růžička zkušenosti i s celoročním vzděláváním. Na Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze vyučuje skladbu, jazzovou improvizaci a interpretaci, na jazzové katedře na HAMU učí klavír. Vznik nových jazzových kateder v Brně a v Praze považuje za logický:

02514973.jpeg

„Potřeba vysokého školství se jevila jako nezbytná a myslím, že v Brně to pochopili velmi brzy a rychle na tu potřebu reagovali. Je to důležitý krok ke vzdělanosti. V dnešním tempu a v obrovské světové konkurenci je třeba, aby lidé dostali co nejlepší výbavu.“ Na otázku, jakou roli hrají vedle středních a vysokých škol letní dílny, Růžička odpovídá: „Jazzové dílny jsou velmi důležitý iniciační moment.“

V další části rozhovoru nás Karel Růžička nechá nahlédnout do své skladatelské kuchyně. Líčí: „Já jsem typ, který potřebuje alespoň při začátku práce piano, většina nápadů přichází u nástroje. Snažím se zpracovat téma a potom se zajímám o to, jak bude vypadat celek. Teprve potom dám skladbě instrumentační háv.“ Připomíná, že jako skladatel musí myslet na realitu: „Můžu samozřejmě napsat velké symfonické obsazení, ale pak je třeba nikdy neuslyším.“ Také varuje před zdánlivě neomezenými možnostmi elektronických nástrojů. Když totiž takovou skladbu chce realizovat s živými nástroji, může se ukázat jako technicky neproveditelná.

V rozhovoru se dostane i na pianistova syna, saxofonistu Karla Růžičku mladšího, který žije ve Spojených státech. Růžička-otec si se synem při jeho občasných pobytech v Česku rád zahraje („Máme spolu normálně hudební vztah, ale protože jsme si takto blízcí geneticky, nastupuje tam další stupeň komunikace a to nás hrozně baví.“) Právě pobyt v pravlasti jazzu vnímá Růžička starší jako nenahraditelný: „Základní pocit rytmu se mění s místem, kde člověk vyrůstal a s jakou hudbou od mládí přišel do styku. Amerika má svůj vlastní rytmus, který vytváří specificitu jazzové muziky. A když jste na místě, můžete to nasávat přímo od zdrojů.“

02514975.jpeg

Na závěrečnou otázku, zda má v hlavě koncept svého příštího alba, Karel Růžička odpovídá: „Vlastně mám. Jde o Requiem pro Smíšený sbor Pavla Kühna, skladbu, která je již hotová, už jsme ji provozovali. A já bych byl hrozně šťastný, kdyby se ji podařilo produkčně dotáhnout do podoby CD.“

Rozhovor vedl Milan Tesař (Radio Proglas). V pořadu zazní tři skladby z autorského alba Karla Růžičky Milénium města jazzu, které nahrála skupina Frýdlant All Stars.

autor: Milan Tesař
Spustit audio