Safari v ostravské zoo se rozrůstá, rodí se tam mláďata. Vidět je můžete z vláčku

8. srpen 2016

Dobré odpoledne

Loni se v ostravské zoo radovali z prvního mláděte osla onagera, letos už jsou na světě rovnou dvě. Každopádně safari výběh, mimo jiné i letní domov zmíněných oslů, se pomalu zabydluje. Tato mláďata totiž zdaleka nejsou jedinými přírůstky. V rozhovoru se tím pochlubila mluvčí zoo Šárka Nováková.

Vydají-li se návštěvníci safari vláčkem, vždy se těší, jaká nová zvířata uvidí. Jak plodný byl zatím letošní rok na safari?

Zatím je docela plodný, protože se jednak podařilo přivézt nová zvířata, ale taky už se začínají mnohem více množit, takže letos kromě buvolů domácích, což jsou vlastně dvě nové samice, je zatím celkem devět mláďat, a to v té asijské části. Dvě mláďata vzácných oslů onagerů jsou ve výběhu Persie a v největším, indickém výběhu je to pět mláďat axisů indických a dvojčata u nilgau pestrých.

Rozlehlými výběhy safari se mohou návštěvníci projet každý den od 10 do 18 hodin. Délka jedné jízdy je asi 15 až 20 minut. Nástupiště se nachází pod výběhem žiraf.

Oproti loňsku je to úplný baby boom.

Určitě je to úspěch, protože se z toho počtu necelé padesátky zvířat v prvním roce provozu postupně dostáváme na dvojnásobek. Rozlehlé výběhy už obývá opravdu poměrně hodně zvířat a věřím, že každá jízda safari expresem je pro návštěvníky zážitkem, byť samozřejmě ne vždy jsou vidět všechna zvířata. Taky záleží na denní době, počasí i na náladě těch zvířat. Už je ale mnohem větší pravděpodobnost, že ta zvířata uvidí. A samozřejmě když je to s mláďaty, o to je ten pohled zajímavější a pěknější.

Ani kapacity safari výběhu nejsou neomezené. Do jakého počtu se tedy mohou zvířata dále rozmnožovat?

Výběhy jsou dostatečně rozlehlé, takže nějaké to mládě určitě když přibude, tak se nebudeme zlobit.

Onager (Equus hemionus onager) je nejohroženější z pěti žijících poddruhů asijského osla. Obývá nížiny, pouště a polopouště. Původně žil na náhorních plošinách Íránu až po Afghánistán a Pákistán, do dneška přežil výhradně v Íránu. Mimo rezervace je lidmi pronásledován a loven (pytláctví, konkurence pro dobytek). Hřebec je teritoriální, čímž se často stává samotářem. Oproti tomu klisny s hříbaty vytvářejí velká stáda. V přírodě žije posledních asi 500 jedinců. V zoologických zahradách je chováno okolo 80 zvířat. V ČR byl dříve chován v Chomutově, nyní je možné jej vidět pouze v ostravské zoo. Jeho jméno pochází z řečtiny a znamená „divoký osel“. Onager je rovněž římský obléhací stroj, jehož „kopnutí“ při vržení kamene je podobné kopnutí osla.

Onager s mládětem|foto: P. Vlček (ZOO Ostrava)

Nilgau pestrý (Boselaphus tragocamelus) žije ve světlých řídkých lesích, v křovinatých porostech i na otevřených travnatých pláních v Indii, Nepálu a Pákistánu. Spásá trávu, listy a plody, ale okusuje také dřeviny. Dokáže žít v různých prostředích a přizpůsobuje se nověji i zemědělské krajině. Slovo nilgau vzniklo zkomolením hindských slov „nil“ a „gaj“, což v překladu znamená modrá kráva. Typický je pohlavní dichromatismus (dvojbarevnost) – samci jsou modrošedí (odtud název modrá kráva), samice hnědé. Krátké, 15 až 25 cm dlouhé rohy vyrůstají pouze samcům stejně tak jako střapec dlouhých chlupů na hrdle. V době říje samci bojují o teritoria a přístup k samicím tak, že pokleknou proti sobě na přední končetiny a útočí na sebe rohy. Díky tomu, že pro hinduisty je kráva posvátná, je nilgau poměrně hojný a přežívá i mimo rezervace.