Scenárista Rudolf Merkner o vyhoření a dyslexii: Každý díl Vyprávěj jsem musel hodinu kontrolovat
Rudolf Merkner je autorem, který dokáže obyčejné lidské příběhy proměnit v příběhy, ve kterých se poznávají statisíce diváků. Stojí za seriálem Vyprávěj. Na životní šanci si musel počkat deset let.
Seriál Vyprávěj se stal fenoménem. Ke scénáři se přitom dostal až jako čtvrtý scenárista. „Když vám po deseti letech kdokoliv nabídne práci, jste za ni vděčný a je úplně jedno, jestli jste v pořadí druhý nebo až čtvrtý,“ říká v pořadu Osobnosti Česka.
Děj seriálu až překvapivě kopíruje reálné osudy jeho příbuzných. „Nebál bych se říct, že je to inspirované skoro jedna ku jedné. Například moje teta Magda je Slovenka a můj táta pracoval v Metroprojektu stejně jako postava Karla.“
Samotné psaní takhle rozsáhlého televizního díla si podle něj žádá velkou dávku trpělivosti. „Psaní delšího textu je vždycky velká řehole, samo to zkrátka nejde a musíte u toho sedět od rána a poctivě to vysedět.“
Rudolf Merkner
Je scenárista, producent, režisér i pedagog.
Stojí za jedním z nejúspěšnějších českých seriálů posledních desetiletí – Vyprávěj. Je podepsaný i pod seriály Co jste hasiči, Všechny moje lásky nebo filmy Bobule, Rafťáci, Ro(c)k podvraťáků, Jak přežít svého muže nebo Milion.
Seriál Vyprávěj měl nakonec 116 dílů a psal ho sedm let. Pro Rudolfa Merknera jako dyslektika to bylo nesmírně náročné. „Z hlediska dyslexie to bylo fakt trápení. Mozek mi to v první chvíli nedává, a tak jsem po sobě každý napsaný díl musel ještě hodinu poctivě kontrolovat, abych nebyl za úplného hlupáka. Ale všem jsem na začátku napsal, že jsem dyslektik.“
Myslel jsem, že jsem jen unavený
Během psaní seriálu si prošel extrémním pracovním přetížením a dostavilo se vyhoření. „Je to šílený stav. Člověk vnímá nějaké odpojení od těla. Když jsem v kanceláři otevřel notebook, udělalo se mi tak špatně, že jsem se šel na záchod vyzvracet.“
V té době nebyl tento psychický problém ještě tak podrobně popsaný a definovaný. „Měl jsem pocit, že jsem jen unavený a musím to vydržet, ale kdybych tehdy věděl, že se s tím dá pracovat, okamžitě vyhledám psychoterapeuta. Pomohl jen klid a trvalo to rok.“
Případ pražské bestie
V říjnu se na pultech objeví jeho knižní novinka. „Vždycky jsem měl velkou touhu napsat detektivku. Abych si ten žánr osvojil, dlouhou dobu jsem detektivní příběhy přednášel i na univerzitě.“
Detektivka se jmenuje Případ pražské bestie. „Popisuju detektiva, který je v roce 1945 na barikádách, kde bojuje jako povstalec. A Němci, když utíkají, tak mu jeho německý kamarád předá složku s tím, že asi někomu přeskočilo, ale že na těch barikádách se nacházejí rozsekaný kusy ženských těl. Tak by se to mělo vyšetřit. Takže on je na barikádách a přitom pátrá po sériovém vrahovi. Doporučuju. Je to napínavý.“
Kdy se mu otevřely dveře k režírování? Jak se mu psali kultovní Rafťáci? Jak přijali příbuzní své televizní postavy v seriálu Vyprávěj? Proč si při psaní nepředstavuje konkrétní herce? Jak se dá zvládnout rozchod s noblesou? Poslechněte si v pořadu Osobnosti Česka s Oskarem Hesem.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
