Semínkovna v knihovně. Sdílení kvalitního osiva se dostalo i do Pstruží
Chcete si vypěstovat dobrou zeleninu bez umělých hnojiv a postřiků? Začít je potřeba už od začátku, tedy kvalitního semínka. Zavedeme vás do semínkovny na Frýdeckomístecku, která podporuje přírodní zahradničení.
Jednu ze semínkoven založila v Pstruží tamní knihovnice Jana Fajkusová. Bednu plnou obálek se semínky tam tak lidé najdou mezi regály s knížkami.
„Máme tady různou zeleninu i okrasné květiny. Semínka věnovali lidé z okolních obcí i ze Pstruží,“ říká knihovnice. „Je tady toho teď méně, protože se sadí na jaře, takže teď už je větší část rozebraná. Čekám na konci srpna, že zase lidé začnou chodit a nosit ze zahrad vlastní produkci semen,“ dodává.
Semínka jsou v knihovně uložena v průhledných sáčcích. Jsou pěkně vidět a jsou označena. Celý projekt stojí na dobrovolnosti místních obyvatel. Co kdo vypěstuje, co kdo přinese.
„Co mu nadbyde, dá do neprodyšného sáčku, označí rokem sklizně a obcí, kde bylo semínko vyprodukováno. Poloha, kde bylo semínko vypěstováno, je důležitá, protože tam se mu bude nejlépe dařit,“ vysvětluje Jana Fajkusová.
Semínka z obchodů jsou háklivější, ‚skleníková‘
Proč si pro semínka nezajít jednoduše do hobbymarketů? „Semínka jsou mnohdy z Polska nebo z jižní Moravy a tady na horách v Beskydech se jim nemusí tak dařit, jako těm, které jsou vyprodukovány na zahrádkách místních obyvatel. A jsou to někdy i zachovalé odrůdy, které se v obchodech už nenacházejí,“ upozorňuje zakladatelka semínkovny v Pstruží.
Posbírat semínka místních květin či zeleniny, označit je a uložit do krabice. A pak je umístit na veřejném místě, kde si pro ně lidé mohou zadarmo chodit a naopak je zase nosit. To je princip semínkoven, které se šíří Českem. Myšlenka společného sdílení osiva k nám přišla z Francie. V Moravskoslezském kraji najdete semínkovnu kromě té ve Pstruží ještě v Příboře a Havířově.
Na otázku, zda má něco takového (odolného), odpovídá, že měla kořenovou zeleninu, kterou sama sadila na zahrádce. „Mrkev je nádherná a sladká. A je pravda, že ty rostlinky jsou odolnější vůči plísním, protože nejsou geneticky upravené. Jsou prostě přirozeně odolné. Šlechtěná semínka potřebují chemické postřiky a speciální zacházení, jsou prostě háklivější,“ popisuje zkušenosti knihovnice.
Podle ní je semínkovna i o tom, aby se šetrně zacházelo s přírodou. „A taky, aby se biodiverzita rostlin zachovala co nejširší, protože geneticky upravenými rostlinami se zužuje výběr jen na ty, co produkují co největší hmotu,“ připomíná.
Do knihovny v Pstruží si pro semínka může přijít kdokoli. Kdokoliv je také může přijít darovat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
