Semínkovna v knihovně. Sdílení kvalitního osiva se dostalo i do Pstruží

28. červenec 2016
Dobré odpoledne

Chcete si vypěstovat dobrou zeleninu bez umělých hnojiv a postřiků? Začít je potřeba už od začátku, tedy kvalitního semínka. Zavedeme vás do semínkovny na Frýdeckomístecku, která podporuje přírodní zahradničení.

Jednu ze semínkoven založila v Pstruží tamní knihovnice Jana Fajkusová. Bednu plnou obálek se semínky tam tak lidé najdou mezi regály s knížkami.

„Máme tady různou zeleninu i okrasné květiny. Semínka věnovali lidé z okolních obcí i ze Pstruží,“ říká knihovnice. „Je tady toho teď méně, protože se sadí na jaře, takže teď už je větší část rozebraná. Čekám na konci srpna, že zase lidé začnou chodit a nosit ze zahrad vlastní produkci semen,“ dodává.

Semínka jsou v knihovně uložena v průhledných sáčcích. Jsou pěkně vidět a jsou označena. Celý projekt stojí na dobrovolnosti místních obyvatel. Co kdo vypěstuje, co kdo přinese.

„Co mu nadbyde, dá do neprodyšného sáčku, označí rokem sklizně a obcí, kde bylo semínko vyprodukováno. Poloha, kde bylo semínko vypěstováno, je důležitá, protože tam se mu bude nejlépe dařit,“ vysvětluje Jana Fajkusová.

Semínka z obchodů jsou háklivější, ‚skleníková‘

Proč si pro semínka nezajít jednoduše do hobbymarketů? „Semínka jsou mnohdy z Polska nebo z jižní Moravy a tady na horách v Beskydech se jim nemusí tak dařit, jako těm, které jsou vyprodukovány na zahrádkách místních obyvatel. A jsou to někdy i zachovalé odrůdy, které se v obchodech už nenacházejí,“ upozorňuje zakladatelka semínkovny v Pstruží.


Posbírat semínka místních květin či zeleniny, označit je a uložit do krabice. A pak je umístit na veřejném místě, kde si pro ně lidé mohou zadarmo chodit a naopak je zase nosit. To je princip semínkoven, které se šíří Českem. Myšlenka společného sdílení osiva k nám přišla z Francie. V Moravskoslezském kraji najdete semínkovnu kromě té ve Pstruží ještě v Příboře a Havířově.

Na otázku, zda má něco takového (odolného), odpovídá, že měla kořenovou zeleninu, kterou sama sadila na zahrádce. „Mrkev je nádherná a sladká. A je pravda, že ty rostlinky jsou odolnější vůči plísním, protože nejsou geneticky upravené. Jsou prostě přirozeně odolné. Šlechtěná semínka potřebují chemické postřiky a speciální zacházení, jsou prostě háklivější,“ popisuje zkušenosti knihovnice.

Podle ní je semínkovna i o tom, aby se šetrně zacházelo s přírodou. „A taky, aby se biodiverzita rostlin zachovala co nejširší, protože geneticky upravenými rostlinami se zužuje výběr jen na ty, co produkují co největší hmotu,“ připomíná.

Do knihovny v Pstruží si pro semínka může přijít kdokoli. Kdokoliv je také může přijít darovat.

Semínkovna v knihovně v Pstruží na Frýdecko-Místecku
autor: iha
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.