Semínkovna v knihovně. Sdílení kvalitního osiva se dostalo i do Pstruží
Chcete si vypěstovat dobrou zeleninu bez umělých hnojiv a postřiků? Začít je potřeba už od začátku, tedy kvalitního semínka. Zavedeme vás do semínkovny na Frýdeckomístecku, která podporuje přírodní zahradničení.
Jednu ze semínkoven založila v Pstruží tamní knihovnice Jana Fajkusová. Bednu plnou obálek se semínky tam tak lidé najdou mezi regály s knížkami.
„Máme tady různou zeleninu i okrasné květiny. Semínka věnovali lidé z okolních obcí i ze Pstruží,“ říká knihovnice. „Je tady toho teď méně, protože se sadí na jaře, takže teď už je větší část rozebraná. Čekám na konci srpna, že zase lidé začnou chodit a nosit ze zahrad vlastní produkci semen,“ dodává.
Semínka jsou v knihovně uložena v průhledných sáčcích. Jsou pěkně vidět a jsou označena. Celý projekt stojí na dobrovolnosti místních obyvatel. Co kdo vypěstuje, co kdo přinese.
„Co mu nadbyde, dá do neprodyšného sáčku, označí rokem sklizně a obcí, kde bylo semínko vyprodukováno. Poloha, kde bylo semínko vypěstováno, je důležitá, protože tam se mu bude nejlépe dařit,“ vysvětluje Jana Fajkusová.
Semínka z obchodů jsou háklivější, ‚skleníková‘
Proč si pro semínka nezajít jednoduše do hobbymarketů? „Semínka jsou mnohdy z Polska nebo z jižní Moravy a tady na horách v Beskydech se jim nemusí tak dařit, jako těm, které jsou vyprodukovány na zahrádkách místních obyvatel. A jsou to někdy i zachovalé odrůdy, které se v obchodech už nenacházejí,“ upozorňuje zakladatelka semínkovny v Pstruží.
Posbírat semínka místních květin či zeleniny, označit je a uložit do krabice. A pak je umístit na veřejném místě, kde si pro ně lidé mohou zadarmo chodit a naopak je zase nosit. To je princip semínkoven, které se šíří Českem. Myšlenka společného sdílení osiva k nám přišla z Francie. V Moravskoslezském kraji najdete semínkovnu kromě té ve Pstruží ještě v Příboře a Havířově.
Na otázku, zda má něco takového (odolného), odpovídá, že měla kořenovou zeleninu, kterou sama sadila na zahrádce. „Mrkev je nádherná a sladká. A je pravda, že ty rostlinky jsou odolnější vůči plísním, protože nejsou geneticky upravené. Jsou prostě přirozeně odolné. Šlechtěná semínka potřebují chemické postřiky a speciální zacházení, jsou prostě háklivější,“ popisuje zkušenosti knihovnice.
Podle ní je semínkovna i o tom, aby se šetrně zacházelo s přírodou. „A taky, aby se biodiverzita rostlin zachovala co nejširší, protože geneticky upravenými rostlinami se zužuje výběr jen na ty, co produkují co největší hmotu,“ připomíná.
Do knihovny v Pstruží si pro semínka může přijít kdokoli. Kdokoliv je také může přijít darovat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.
Jan Pokorný, ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu a moderátor
Tata a jeho syn
Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.
