Serhii Plokhy: Černobyl. Historie jedné jaderné katastrofy
Hrdinství, hloupost, neschopnost, arogance, odvaha a zbabělost namíchaná do třaskavé směsi v zemi, kde nic nefungovalo. Černobyl. Výbuch, který vedl k rozpadu Sovětského svazu a změnil svět.
Navzdory tomu, co všechno jsme o tragédii četli, viděli nebo slyšeli, je Černobyl fascinujícím hororově zbarveným čtením.
Znovu si uvědomíme, že vinou naprostého neumětelství a politického cynismu se Evropa ocitla krok od okraje propasti, do níž se nezřítila jen zásluhou neuvěřitelné statečnosti hrstky lidí.
Mráz po zádech jde čtenáři především při popisu stavby elektrárny a bezprostředních reakcí na mimořádnou událost, kterou Sovětský svaz přiznal až po naléhavých dotazech ze Švédska.
Tuto počáteční, příliš dlouho trvající neochotu přiznat vlastním lidem, v jak smrtelném nebezpečí se ocitli, a podniknout kroky na jejich záchranu dává Serhii Plokhy do souvislosti s navazujícím bojem Ukrajinců o samostatnost a rozpadem sovětského impéria. Srozumitelně a podrobně popisuje také následný vývoj vztahů Ukrajiny a Ruska.
Serhii Plokhi (1957) se narodil v Nižném Novgorodu, ale dětství a mládí strávil na Ukrajině, odkud pocházela jeho rodina.
Dnes jako ceněný historik působí na Harvardu, v dubnu 1986 však žil 500 km od Černobylu a sám měl později problémy se štítnou žlázou.
Kniha Černobyl. Historie jaderné katastrofy vyšla v roce 2018 a stala se první komplexní historií celé tragédie i se všemi společensko-politickými následky.
Jako 500 hirošimských bomb
Výbuch v Černobylu uvolnil do atmosféry celkem 50 milionů jednotek curie radiace, což je ekvivalent 500 hirošimských bomb. Pokud by byly výbuchem prvního reaktoru poškozeny i ostatní tři bloky elektrárny, pak by na planetě nepřežil téměř žádný živý organismus.
Stalo se to v ranních hodinách v sobotu 26. dubna 1986. Při technické zkoušce v Černobylské jaderné elektrárně na severu Ukrajiny došlo k abnormálnímu vzrůstu výkonu a následnému prudkému zvýšení tlaku páry v jaderném reaktoru 4. bloku elektrárny.
Čtěte také
V 01:23 moskevského času odhodil mohutný vztlak páry víko reaktoru. Došlo k požáru, sérii dalších explozí a roztavení reaktoru. Destrukce byla absolutní. Okolí reaktoru bylo kontaminováno radioaktivními úlomky grafitu a palivových tyčí, po kterých vzápětí šlapali neinformovaní členové prvních hasičských týmů.
Široké okolí elektrárny, včetně blízkého města Pripjať, bylo evakuováno a změněno v uzavřenou zónu, nakonec se z postižené oblasti muselo vystěhovat více než 350 tisíc lidí.
Budova reaktoru byla ještě v roce 1986 obestavěna železobetonovým sarkofágem, který měl zamezit další kontaminaci okolí. Teprve v loňském roce byl dokončen další mohutný kryt, jež nyní obklopuje i ten původní.
Související
-
Od Černobylu po koncentrační tábory. Proč turisté míří na místa smrti a katastrof?
Temná turistika je směsicí morbidní zvědavosti, voyeurismu i poutnické touhy navštívit problematická místa minulosti. Je to ale etické?
-
Po Černobylu se nenarodilo 400 chlapečků, říká novinář Vašků. Následky havárie mapuje už léta
Je to už 35 let od Černobylu, tedy od nejzávažnější havárie v historii jaderné energetiky v tehdy ruském (dnes ukrajinském) městě. Hostem Hovorů je novinář Václav Vašků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.