Sliby Malé dohody se nenaplnily. Když došlo k ohrožení Československa, Jugoslávie i Rumunsko závazky oficiálně vypověděly
S koncem první světové války roku 1918 vzniklo ve střední Evropě mnoho nových států. Silný vliv na ně měla Francie, která podporovala jejich spojenectví. V roce 1921 proto vznikla takzvaná Malá dohoda – vojensko-hospodářský pakt mezi Československem, Jugoslávií a Rumunskem.
Tyto země měly mezi sebou sice jen krátké úseky společných hranic, přesto bylo jejich spojenectví významné. Cílem bylo především zabránit obnově Rakouska-Uherska a účinně potlačovat snahy Maďarska o expanzi. V Československu, Rumunsku i Jugoslávii žily totiž výrazné maďarské menšiny a Budapešť neskrývala touhu tato území přičlenit k Maďarsku.
Spojenci si měli vzájemně přijít na pomoc v případě ohrožení. Když však takový okamžik v září 1938 skutečně nastal, sliby se nenaplnily a Československo se na pomoc zemí Malé dohody nemohlo spolehnout. V lednu 1939 pak Jugoslávie i Rumunsko spojenecké závazky oficiálně vypověděly, a tím Malá dohoda zanikla.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
