Spor mezi tělovýchovnými jednotami v Opavě
Soudy všech úrovní dá se říci, že jsou zahlceny nejrůznějšími restitučními spory. Řada z nich sahá až do období mezi dvěma světovými válkami. My jsme pro vás pro dnešek vybrali jeden případ, který je v mnohém velmi zvláštní a zároveň by mohl sloužit jako poučení pro další žadatele o vrácení majetku. Jde o spor mezi sportovními organizacemi v Opavě - Jednotou Orla a Tělovýchovnou jednotou Slávia Minerva. Soudy se touto kauzou zabývají už deset let. Zatím to ale vypadá, že jednoznačný rozsudek nestačí.
Autor 1: Začátkem třicátých let minulého století se několik opavských rodáků rozhodlo, že si vybudují vlastní sportovní areál jako členové jednoty Orel Opava.
Autor 2: Tehdy vznikala podobná sportoviště po celé republice.
Jaromíra Matýsková, starostka opavských Orlů a dcera zakladatele: Za tím účelem koupili od řádu německých rytířů v roce 1931 pozemek, který je dneska mezi Votickou a Nerudovou ulicí. Vybudovalo se tam hřiště, restaurace, kuželna, tribuna.
Autor 2: Marie Alešová, další členka orelské jednoty dodává, že rodiče nebo prarodiče dali často veškerý svůj majetek.
Marie Alešová, Orel Opava: Každý tam přispíval o co mohl. Naši tam přispěli s tím věnem maminčiným a protože pořád ještě chyběly nějaké peníze, dědeček prodal krávu.
Autor 1: A pak přišla válka a komunistický režim. Orli o svůj stadion, kuželnu, tribuny a další stavby pochopitelně přišli. Nadějí se stala až restituce po roce 1989.
Autor 2: Sportovní areál, známý pod názvem U Antona, střídal majitele jako na běžícím pásu. Posledním se stala Tělovýchovná jednota Slávia Minerva, také z Opavy. Orli, kteří obnovili svou činnost, se začali soudit.
Autor 1: Okresní soud rozhodl, že jim areál podle restitučního zákona patří a že musí Slávia Minerva předat klíče. A to v současném stavu, protože taková je dikce zákona. Slávia se odvolala ke krajskému soudu a začal kolotoč, který skončil po deseti letech u soudu Ústavního. Pokaždé Orli vyhráli.
Autor 2: Jak říká Jaromíra Matýsková, další problémy se objevily při zápisu vlastnictví.
Jaromíra Matýsková, starostka opavských Orlů a dcera zakladatele: Požádali jsme katastrální úřad o zapsání našeho majetku, ovšem katastrální úřad nám to odmítl zapsat, protože v tu dobu už tam TJ Slávia Minerva nechala zapsat návrh na nového vlastníka. A přestože všechny soudy rozhodly ve prospěch Orla Opava, tak byl problém vymazat návrh toho vlastníka v zápisu v katastrálním úřadě, protože oni se opět odvolali ke krajskému soudu proti tomuto zápisu.
Autor 2: Ani štosy rozsudků nejsou zárukou, že můžete užívat svůj vlastní majetek. Slávia Minerva totiž opět zpochybnila soudní rozhodnutí. V žalobě píše, že pozemky, ať si Orel nechá, ale to, co na nich stojí, je Minervy.
Jaromíra Matýsková, starostka opavských Orlů a dcera zakladatele: Jsme na papíře vlastníky celého sportovního areálu, ale vlastně nevlastníme nic, protože probíhají dál soudní jednání na určení vlastnictví budov.
Autor 1: Za Slávii Minerva se vyjádřil hospodář jednoty Rudolf Soška, který je o celé kauze nejvíce informován. Několikrát zopakoval, že jednota je vlastníkem například budovy kuželny, a to právě proto, že ji postavila.
Rudolf Soška, hospodář TJ Slávia Minerva: Co bych na to mohl odpovědět, je pouhý nějaký odhad. Co jsme do toho vložili, to je spousta potu a práce našich členů a taky dost peněz, které jsme do toho museli investovat za materiál osmi nebo devíti tenisových kurtů a budov, které se tam postavily a které mají cenu nejméně dneska 12-15 milionů korun.
Autor 2: Je pravdou, že Slávia Minerva investovala nemalé prostředky, ale do značné míry také v době, kdy se o areál vedl restituční spor. Pozemky dokonce v této době zastavila soukromé firmě, i když šlo o majetek Orla.
Autor 1: Rudolf Soška je přesvědčen, že všechny soudy rozhodly zcela protiprávně.
Rudolf Soška, hospodář TJ Slávia Minerva: Kdyby ještě existoval nad Ústavním soudem nějaký vyšší soud, tak bychom se na něj určitě obrátili, protože máme stále důvěru v to, že u nás nějaká spravedlnost je. Ta dohoda je jistě možná, ale s normálními lidmi.
Autor 1: Jak to tedy je se zmiňovaným restitučním zákonem? Mají Orli nárok na budovy, do kterých už investoval někdo jiný? Právník Jiří Mlčoch na to má jednoznačný názor, který ze zákona přímo vyplývá.
Jiří Mlčoch, právník: Nezbývá, než konstatovat zákonnou úpravu, podle které je povinností vydat areál ve stavu, v jakém se nachází ke dni uzavření dohody, což v našem případě znamená stav ke dni 4. června 1999, kdy nabyl právní moci rozsudek krajského soudu. Názor Slávie Minervy, že Orel zrestituoval pouze pozemky a to ostatní, že patří už Minervě, ale zpochybňuje smysl restitucí vůbec jako takový. Takže se nelze s ním vůbec ztotožnit a ve věci probíhá samozřejmě soudní jednání.
Autor 2: Podle Jiřího Mlčocha zatím není jediný důvod věřit slovům pana Sošky ze Slávie Minervy. Jde o snahu o nějakou mimosoudní dohodu.
Jiří Mlčoch, právník: Pokud jde o nějakou dohodu, o které tady bylo také hovořeno, pak já mohu jenom konstatovat, že od roku 1996, kdy se tou kauzou zabývám, ze strany Slávie Minerva nedošlo k jedinému náznaku, že by byli ochotni s Orlem o čemkoliv jednat.
Autor 1: Slovo restituce bude dost možná černou můrou další roky, a to nejen v této konkrétní kauze. Zdá se, že rozsudek na všech úrovních soudů včetně ústavního a zápis v katastru nemovitostí nemusí v tuto chvíli znamenat nic víc než kus papíru.
Marie Alešová, Orel Opava: Je to opravdu smutné a beznadějné, když se nemůžete v dnešní době o žádný zákon vlastně opřít, který by vás zajistil při předání majetku, který nám patří.
Autor 2: Orli věří, že se svého majetku dočkají. Zatím jim nezbývá, než se dívat, jak v areálu hospodaří někdo jiný.
Přepisy pořadů zajišťuje Česká informační agentura. Texty neprochází korekturou.
