Spory o lanovku na Praděd

Stavět či nestavět lanovku a Praděd? Tuto otázku řeší starostové obcí v Jeseníkách už několik desítek let. Prakticky od doby, kdy se pod Pradědem začalo aktivně lyžovat.

Miroslav Dvořáček, obyvatel Jeseníků: Koncem devatenáctého století tady byly první pokusy o lyžování, větší takový rozmach to mělo začátkem dvacátého století, kdy už vznikla Jesenická župa lyžařská jako součást Československého svazu lyžařů. Její funkcionáři tady začali provádět činnost, která by měla tuto činnost technicky zlepšit a začali přemýšlet o stavbě různých sportovních zařízení.

Vladimír Král, lesník: Lanovka je nejšetrnější způsob přepravy turistů směrem nahoru.

S tím ale nesouhlasí ředitel Chráněné krajinné oblasti Jeseníky Jan Halfar: "Lanovka není v tomto území nejšťastnějším řešením."

Do lyžařského areálu pod Pradědem vede jediná přístupová cesta. V zimě ji každou hodinu vyjíždějí desítky aut a autobusů. Když sněží, jede před nimi pluh s tunami posypu. Posyp končí zdánlivě nejen pod koly aut, ale i v okolních lesích. Přesto se ekologové stavbě lanovky brání.

Pavel Kilar, lesník: Lanovka zase si myslím, že není tak velký zásah do krajiny, protože když víme, že ve Švýcarsku to dělají ve skalách a tady u nás, když bychom kopírovali tu silnici z Karlovy Studánky nebo z té Hvězdy, já nejsem projektant, nevím, jak bych to dělal, ale po tom odtěžení se může zase znovu zalesnit. A navíc jsou tam dneska už staré porosty, které prosychají, čili nevidím v tom zase až takový zásah.

Miroslav Dvořáček, obyvatel Jeseníků: V dnešní technicky pokrokové době je přece velmi jednoduché stanovit podmínky, za jakých lze stavbu provést a jakým způsobem lze tu přírodu po stavbě vrátit zpět do původního stavu.

O tom, zda lanovka na Ovčárnu bude nebo nebude rozhoduje Chráněná krajinná oblast Jeseníky, potažmo ministerstvo životního prostředí. Přestože v roce 1994 rozhodl velký územní celek o rozvoji lyžařského areálu pod Pradědem včetně vybudování lanovky, loni přišlo ministerstvo životního prostředí s plánem péče o přírodní rezervaci Praděd. Ten na rozdíl od původních záměrů hovoří o uzavření vleků pod Pradědem a o lanovce se nezmiňuje.

Miloš Kužvart, ministr životního prostředí: Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky je maximálně vstřícná, jedná s těmi starosty těch podhorských obcí o například rozšíření rekreačních areálů, povolení dalších vleků, dalších sjezdovek. Ale je logické, že v té nejcennější části přírodní rezervace nemůžeme býti jiní než neústupní.

Obyvatelé Jeseníků zorganizovali rozsáhlou petici za zachování lyžování na Pradědu.

Miroslav Šimůnek, spoluautor petice: Z toho důvodu jsme tedy založili petici občanů za zachování lyžování v lyžařském středisku Ovčárna a Praděd a podařilo se nám za měsíc a půl nejenom v této oblasti, ale v celé republice, sesbírat více jak 25 000 podpisů na podporu tohoto lyžování, na podporu cestovního ruchu v této oblasti.

U nás tedy stále řešíme, čemu dát přednost - ekologii nebo turistickému ruchu? Zatímco v zahraničí vše skloubili dohromady, pod Pradědem je dnes jeden vlek zavřený a další dva zkrácené. Ostatním možná do deseti let skončí výjimky k provozu a celý lyžařský areál osiří. Co by to znamenalo pro jesenický region?

Petr Pecha, starosta Malé Morávky: Snížila by se vytíženost obsazování rekreačních objektů, následně by objekty nezaměstnaly tolik lidí, objekty jsou zásobovány z místních zdrojů, to znamená zásobování by se zmenšovalo a všechno, takový ten nějaký řetězec postupný dolů, co všechno ten návštěvník u nás si zaplatí, tak postupně by se snižoval ten stav. Takže by to mělo takovou tu tendenci klesající.

Ljuba Kilarová, podnikatelka v cestovním ruchu: Myslím, že už jediným zdrojem příjmů pro obyvatelstvo místní je turistika. A zánik turistiky v Jeseníkách by bylo asi vylidnění kraje.

Přepisy pořadů zajišťuje Česká informační agentura. Texty neprochází korekturou.