Stodolní ulice v Ostravě je na rozcestí

Hosté mohou posedět v hospodě, kde kouřit marihuanu je povoleno, v některých klubech blikají stroboskopy a zní podmanivé rytmy taneční hudby.Jinde se konají koncerty či výstavy mladých výtvarníků - stačí přijet do Stodolní a vybrat si. Unikátní směs klubů však neláká jenom lidi, kteří se chtějí bavit. Stodolní ulici začínají vyhledávat i lidé agresivní. Stala se i místem, kde koupit či prodat drogu není příliš velký problém. Policie přiznává, že zvládat toto všechno je nad její síly. Více už Tomáš Piňos a Andrea Čánová z Českého rozhlasu Ostrava.

Autor 1: Je pátek večer a tramvaje jedoucí do centra Ostravy praskají ve švech. Stovky mladých lidí směřují do jediného místa. Ve Stodolní ulici to mezitím začíná vřít. Hudba v klubech nabírá na intenzitě, hlučno je uvnitř i venku. V uličkách kolem postávají hloučky lidí, jejichž konverzace se točí kolem jediného tématu.

Autor 2: Nejčastější otázka zní - nemáš nějakou trávu? Prodej marihuany, extáze a dalších drog se tu točí ve velkém. Před jedním z klubů stojí sedmnáctiletý David, který sice na drogy peníze nemá, ale přesto by si rád užil víkendovou noc ve Stodolní. Co ho tam láká?

David: Kamarádi, hudba, dobré prostředí, dobrá atmosféra. Marihuanu kouřím, sem tam si dám tripa a někdy i tu extázi. Tady většinou tu marihuanu.

Autor 1: Všechno začalo před čtyřmi lety, kdy uprostřed Stodolní ulice vznikl klub Černý pavouk. Stal se oblíbeným místem pro omezený počet příznivců, kteří si zvykli na jeho nezvyklý interiér, hudbu a různé akce. Kolem Stodolní se ale začaly rodit další kluby a hostů přibývalo.

Autor 2: Dnes už to není místo pro několik set zasvěcených. Během víkendu tam přijíždějí lidé ze všech částí Ostravy, z blízkých měst i z větší dálky. Co je tam láká, nad tím se zamýšlí majitel klubu Coffee Shop Marek Pazderník.

Marek Pazderník, Coffee Shop: Je to tím, že se hodně rozjela taneční muzika a rockové kluby netáhnou tak, jak táhly. Tady vlastně na této ulici nikdy nic nebylo. První, co tady bylo, byly Barvy, Pavouk tady byl, pak byl ten Rozkrok, Coffee Shop, pak Desperado. Pak se to všechno rozjelo, je to všechno kumulované dohromady a myslím si, že ti lidé chtějí za ten jeden večer toho poznat víc než jednu párty, a tak všichni směřují sem a mají to všechno tady pohromadě, všechny styly dohromady.

Autor 1: Stodolní ulice bývala poměrně klidným místem, pokud bylo z klubů cítit jen vůni marihuany. Lidé, kteří si ji chodili do klubu zakouřit, nebyli agresivní, nebudili přílišnou pozornost policie, žili v poklidném světě klubů. Pak ale do Stodolní vtrhly další drogy.

Autor 2: Dnes už není problém koupit extázi, LSD či jiné látky. Dvacetiletý Radek patří k těm, kteří občas něco koupí i prodají. Začíná však být opatrný. Nedávno se totiž doslechl, že jednoho kamaráda kvůli prodeji drog zavřeli.

Radek: Hodně lidí tady už skončilo, nevyplatí se už ani obchodovat s nějakými lehčími drogami. Tady se většinou projíždějí na tvrdých drogách. Z tvrdých pervitin a heroin a možná mezi některými i kokain, ale ty měkčí se tady seženou lépe než ty tvrdé. Je strach v poslední době nabízet něco cizím lidem. Sám osobně bych to už nedělal, hodně je tu tajných. V poslední době až moc.

Autor 2: Marek Pazderník z Coffee Shopu brání svůj klub i další podniky ve Stodolní. Tvrdí, že uvnitř se s drogami neobchoduje. Byl by ale rád, kdyby tuzemské zákony povolily prodej marihuany. Z jeho podniku by se tak stal skutečný Coffee Shop, které znají návštěvníci holandského Amsterodamu.

Marek Pazderník, Coffee Shop: Myslím si, že pervitin těžko. Jsou tady určitě lidé, kteří jsou závislí na pervitinu, ale že by se tady na Stodolní pervitin...? Extáze se tady dá možná sehnat, snad i LSD, ale že by se to dalo v určitém podniku vždycky sehnat, to ne. Já myslím, že je to spíše mezi lidmi a že si to předávají kamarádi. Můj názor je zlegalizovat marihuanu, protože by se odbourali pouliční prodejci, vše by bylo pod kontrolou, koupit by si to mohl pouze člověk nad osmnáct let, věděl by, že si kupuje kvalitní zboží a žádný mladistvý by se k tomu samozřejmě neměl dostat. Samozřejmě, že se k tomu dostane, ale už se dá začít bojovat s těmi pouličními dealery, kteří prodávají špatné nebo závadné.

Autor 1: S přílivem návštěvníků přibylo ve Stodolní i hlídkujících policistů. Jakmile se dvojice mužů v uniformách objeví, obchod s drogami se na chvíli zastaví. Policie tak slouží jako zpomalovač něčeho, čemu úplně zamezit nemůže. Velitel pořádkové policie v Ostravě Karel Šorek přiznává, že jeho muži nemají velké šance pouliční dealery drog odhalit.

Karel Šorek, Pořádková policie Ostrava: Je pravda, že jsme po uzavření klubů venku na ulici našli nějaké použité stříkačky, které signalizují to, že tam opravdu nějaké drogy aplikované byly, ale konkrétního dealera, konkrétní osobu jsme nezajistili.

Autor 2: Na dveřích klubu Černý pavouk se nedávno objevila místo kliky koule. Kdo se chce dostat dovnitř, musí nejprve zazvonit. Personál má u baru obrazovku, na které vidí, kdo do Pavouka přichází, a vybere si, koho pustí a koho ne.

Autor 1: Majitel Pavouka Jiří Hanus se tak začal bránit přílivu agresivních lidí, kteří se ve Stodolní nechtějí bavit, ale vyvolávat konflikty. Hanus se o tom s médii nechce bavit. Jeho kolega Pazderník je ale sdílnější.

Marek Pazderník, Coffee Shop: Občas se tady vyskytnou nějací blázni, kteří dělají problémy. Teď tady byli asi vyhazovači z Havířova, rozbíjeli dveře, sklenice po všech klubech, vyhrožovali, v Bumerangu pořezali barmanku. Aspoň teda ten hlavní iniciátor na tom byl dost špatně, pod vlivem něčeho.

Autor 2: Mezi některými Ostravany se už vžil nový název pro Stodolní - říká se jí Přesdržkovní ulice. Dvacetiletý Radek tvrdí, že on sám měl už co dočinění s lidmi, kteří přišli vyvolávat konflikty.

Radek: Několikrát, většinou s nacistama, se skinheadama. Chodí do Pavouka a do takových klubů, vyhledávají takové ty týpky, většinou skejťáky a slité, co se někde připerou, přihulí a podobně a vyvolávají konflikty.

Autor 1: Uprostřed Stodolní ulice stojí rozcestník, na kterém je několik desítek ukazatelů, které vás zavedou do jednotlivých klubů. Na jakési křižovatce se ocitla i celá Stodolní ulice. Jakým směrem se život v ní bude ubírat, to lze jenom těžko odhadnout. Dvacetiletý Tomáš, jehož nejoblíbenějším místem je Coffee Shop, se bojí tlaku komerce. Lidé, kteří chtějí na Stodolní vydělávat, otvírají podle něj jeden klub za druhým. Jednou tady z toho bude Las Vegas, říká. Jestli ale ve Stodolní převládne pohoda, drogy, násilí či něco jiného, ukáže až čas.

Přepsal: Česká informační agentura