Stoupl zájem o listnáče, moravskoslezské lesní školky trápí sucho

03636562.jpeg

Kůrovcová kalamita výrazně proměnila produkci lesních školek. Stoupla poptávka po listnatých stromech i celkový objem prodaných sazenic. Problémy ale pěstitelům působí sucho. ČTK to řekli zástupci lesních školek z Moravskoslezského kraje.

Vedoucí společnosti Trees Product z Hrádku na Frýdecko-Místecku Radim Martynek řekl, že dříve se prodávalo nejvíce smrků. „Zvýšila se poptávka po listnatých sazenicích. Když to vezmu procentuálním vyjádřením, tak řekněme před 15 lety bylo nějakých 80 procent produkce smrků, a v dnešní době to je 80 procent listnáčů a třeba nějakých 15–20 procent smrků, takže se ta poptávka po dřevinách úplně obrátila,“ řekl Martynek.

Největší zájem je podle něj o klasické lesní dřeviny, jako jsou buk, dub, javor, jilm, případně i ovocné stromy, například třešně. Důležitou dřevinou je také jedle.

„Ceny sazenic mírně vzrostly, ale je to v pár procentech, spíše to pokrývá výrobní náklady. Ve srovnání s jinými zemědělskými produkty jsou ceny pořád nízké,“ řekl Martynek. Ceny se liší podle druhů dřevin, ale v průměru jde podle něj bez DPH zhruba o osm až deset korun za sazenici.

„Se suchem se vypořádáváme jako všichni pěstitelé kdečeho, hodně to ovlivňuje naši výrobu. My máme to štěstí, že máme alespoň na části lesní školky zavlažovací systém, ale samozřejmě optimální přírodní déšť ta závlaha nenahradí, je to náhrada deště, řekněme, ze 70 procent. A nemáme pokrytou celou školku,“ řekl Martynek.

Provozní mistr střediska školek ostravské společnosti Dvořák lesy, sady, zahrady Roman Kašný řekl, že po vypuknutí kůrovcové kalamity podniku vzrostl odběr všech sazenic, ale nejvíce listnáčů. „Smrk vůbec nepěstujeme, protože na to nemáme vhodnou půdu. Z jehličin děláme jedli, modřín a borovici. Největší zájem je o buk, pak dub, lípa, javor,“ řekl Kašný.

Nedostatek osiva v minulých letech a zvýšený odběr se podle něj následně projevil i na cenách, ale vzrostly jen mírně. Ceny sazenic se liší podle jejich velikosti i množství, které zákazník odebere, největší klient má třeba ceny nasmlouvané pět let dopředu. „Když vezmu takový průměr, tak cena buku o nejběžnější velikosti nadzemní části 36–50 centimetrů se pohybuje okolo 6,90 Kč bez DPH,“ řekl Kašný.

Problémy přináší sucho

Potvrdil, že problémy přináší sucho. „Máme jednoduchou závlahu a snažíme se zalévat, co nám zdroj vody dovolí. Stromky ale nemají takové přírůstky, jaké by měly mít. V klasických letech jsme schopni vypěstovat jednoletou sazenici velikosti půl metru, to vůbec není problém, ale když je sucho, tak ty stromečky nerostou,“ řekl Kašný.

Vedoucí střediska školkařství a služeb Městských lesů Opava Jan Stiborský řekl, že v minulých letech 90 procent sazenic, které podnik vypěstoval, šlo do městských lesů a zbytek na prodej. „Teď už to bude jinak, protože holin ubylo, zase se bude dejme tomu 40 procent prodávat a 60 procent zůstane pro naši potřebu. Pěstuje se buk, jedle, olše, něco málo borovice, něco málo smrků. Největší zájem je o buk,“ řekl Stiborský.

Produkci školky podle něj sucho výrazně ovlivňuje. „Na centrální školce máme závlahu, ale na dalších dvou závlaha není a tím, že bylo loni opravdu extrémní sucho, tak to bylo docela špatné. Třeba ujímavost bukvice je v takovém počasí daleko horší,“ řekl Stiborský.

Spustit audio
zdroj: ČTK

Související