Strojírenským podnikům stále chybí kvalifikovaní technici

14. duben 2016
Technická výuka v dílnách na ZŠ Englišova v Opavě. Tradiční pilky a dláta zde nahradily zmenšeniny soustruhů a fréz

Firmy se strojírenskou výrobou v Moravskoslezském kraji trápí nedostatek kvalifikovaných lidí. A vyhlídky na zlepšení nepřicházejí ani letos. Na učební obory se hlásí méně žáků, než je jejich kapacita. Školy přitom vyplácejí stipendia a nejlepší žáci už během studia uzavírají předběžné smlouvy se zaměstnavateli.

Žák třetího ročníku středního odborného učiliště v Kopřivnici Petr Bobák stojí u počítačem řízené frézky. „Je speciální jehla, která je velmi tenká, zarývá se do obrobku a vyrábí určitý tvar,“ popisuje student, co právě vyrábí. „Smlouvu mám v blízké firmě, kde mě to hrozně baví. Dělám taky na CNC,“ dodává.

Nalákat žáky základních škol ke studiu technických oborů chtějí učiliště a také firmy na přehlídkách řemesel podobné té v Kopřivnici. Na trhu je o vyškolené odborníky stále velký zájem.

„Už to není tak, že pracují za pár korun. Dnes jsou v těch firmách výrazně vyšší platy a pokud se z něho stane dobrý odborník, tak si ho ta firma váží,“ říká ředitel novojičínské pobočky Úřadu práce ČR Zdislav Zima.

Firmám nejvíce chybí zámečníci, seřizovači či obsluha CNC strojů. V posledních dvou letech posílají odborným učilištím mnohem více peněz na stipendia pro nejlepší studenty. O dotované obory zájem roste.

„Prospěchová stipendia jsou nastavena celkem slušně a žáci mohou od některých firem získat za celé studium až 45.000 korun. Takže samozřejmě rodiče na to trošku slyší,“ potvrzuje Petr Rešl, zástupce ředitele VOŠ, SOŠ a SOU Kopřivnice.

Žáci osmých tříd mají na výběr škol ještě rok. Podle personální ředitelky kopřivnické Tatry Trucks Hany Bobrovské ale ani výuční list nezaručuje, že budou hned kvalitními pracovníky.

„Nemají vypěstované pracovní návyky, někdy jsou méně pečliví a chvilinku jim trvá, než se zadaptují,“ upozorňuje Bobrovská.

Krajské střední školy letos nabízejí téměř 5,5 tisíce míst ve výučních oborech. Podle zkušeností škol se jich nakonec obsadí asi dvě třetiny.