Tadeáš Goryczka: Když vás někde nechtějí, jděte jinam!
Ostravan s polským srdcem a propagátor oduševnělé architektury a nevšedního designu učí Čechy, Slezany a Moravany odlišovat balast od mimořádných počinů, přijímat novinky a fandit průkopníkům i experimentátorům.
Je jasné, že slovo „archikultura“ vzniklo spojením slov architektura a kultura. Přidejte ještě design a umění a dostanete obsah festivalu, jehož spolupořadatelem je ostravský architekt Tadeáš Goryczka. Právě nyní začal již jedenáctý ročník akce, která propojuje Ostravu se světovou architekturou. Popularizátor oduševnělé architektury a nevšedního designu, spoluzakladatel a kurátor ostravského Kabinetu architektury se narodil v malé obci na Záolží, do poměrně uzavřené jazykově ohraničené oblasti, kde se mluví směsicí polštiny, češtiny a němčiny, které my, cizinci z jiných částí republiky prostě nerozumíme. „Místa, kde jsem prožil dětství a mládí, už ale neexistují," říká trochu trpce Tadeáš Goryczka, „krajina doplatila na agresivní těžbu uhlí." Kluk s rodovými kořeny ve zmizelé rodné hroudě možná právě proto dnes jako kurátor svými výstavními projekty učí Čechy, Slezany a Moravany umění vnímat architekturu ve všech podobách, odlišovat balast od mimořádných počinů, přijímat novinky a fandit průkopníkům i experimentátorům.
Když otevřeme dveře směrem ven, tak to, co nám doma přijde úžasné, v konfrontaci ztrácí svůj lesk.
Nápad založit Kabinet architektury vznikl z čiré potřeby dělat něco jiného, než sedět v ateliéru nad výkresy. A batolecí věk Kabinetu nebyl jednoduchý. „Nikde nás nechtěli," vzpomíná Tadeáš Goryczka a hned přidává radu: „Když vás někde nechtějí, jděte tam, kde vás chtějí."
Od doby, kdy architektonické výstavy Kabinetu nemohly najít laskavého hostitele, uběhlo už hodně vody v Ostravici. Letošní ročník Archikultury v galerii Sokolská 26 zahájila vernisáž výstavy skic a kreseb Arata Isozakiho, japonského architekta, který se letos stane 46. držitelem Pritzkerovy ceny. Což je v architektuře něco jako Nobelova cena.
„Letošní ročník festivalu je tak trochu gerilový," přiznává Tadeáš Gorycka, „dlouho jsme nevěděli, kdo bude tváří festivalu, hledali jsme vhodné prostory, ale nakonec nám to vyšlo na jedničku." Arata Isozaki je opravdu mimořádná osobnost s vazbou na Polsko, kde v Krakově působí jako honorární konzul Japonska jeho žák a spolupracovník Kryzstof Ingarden. Příběh o zrození krakovské Mangghy, tedy Muzea japonského umění, díla Arata Isozakiho, je v podání Tadeáše Goryczky stejně neuvěřitelný jako působivý.
Pak už vlastně nepřekvapí, že katalogy výstav, které Kabinet architektury pořádá, nejsou katalogy, ale plnohodnotné knihy, že je často nečekaně snadné spojit se s významnými světovými architekty, že spousta mimořádných věcí vzniká proto, že se lidé seznamují a mluví spolu nebo že newyorská MoMA má s Ostravskem více společného, než by se na první pohled mohlo zdát…
Škoda, že další hodina, kdy jsme si s Tadeášem Goryczkou a mistrem zvuku Vojtou Dluhým povídali poté, co definitivně zhasla červená, už zůstala jen mezi zdmi ostravského studia…
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.