Tereza Engelová: Turkům dochází trpělivost s uprchlíky. Chtějí je vracet do Sýrie
Turecko přijalo od začátku války v Sýrii tři a půl až čtyři milióny uprchlíků. Zachovalo se k nim v rámci možností štědře.
Všichni registrovaní běženci ze Sýrie mají zdarma přístup ke zdravotní péči i vzdělání, řada z nich dostává finanční podporu. Po sedmi letech je ale soužití Turků se Syřany čím dál napjatější a syrští uprchlíci jsou i jedním z důležitých témat před nedělními volbami.
Už pět let po sobě přibývá uprchlíků. Budou se vracet zpět do Afriky?
Podle Organizace spojených národů už pět let po sobě přibývá uprchlíků, na útěku je na světě skoro 69 milionů lidí. Společně s tím přibývá politiků, kteří se nechávají zvolit se slibem, že s migrací tím či oním způsobem zatočí. Přestože do Evropské unie přichází aktuálně výrazně méně migrantů než před pár lety, zdá se pravděpodobné, že na summitu na konci června dojde k významné změně přístupu.
„Je nám Syřanů líto, ale hodně se pro nás kvůli nim změnilo. Bylo by lepší, kdyby už odešli,“ vysvětluje na lavičce v parku pod gaziantepskou pevností Damla. 32letá žena tu čeká na své dvě děti, až půjdou ze školy. Vůči syrským uprchlíkům chová zvláštní mix lítosti, sounáležitosti i naštvání.
Vysvětlení, která přináší jsou, ale pochopitelná. Za posledních sedm let její město, populací podobné Praze, přijalo 300 tisíc syrských uprchlíků. Po jejich hlavním náporu před pěti lety vzrostly extrémně ceny nájmů i jídla.
„Všechno po jejich příchodu zdražilo. Předtím stál nájem slušného bytu 500 lir, dnes je to trojnásobek. Velmi se nám tím zvedly životní náklady,“ vysvětluje Damla. Uvědomuje si, že uprchlíci byli ve velmi těžké situaci a většina Turků se jim podle jejích slov snažila pomoct. Emapatie ale v průběhu let vyprchala a v posledních měsících se na některých místech mění v nenávist.
Turecké občanství pro Syřany
Podle organizace Crisis group například v druhé polovině roku 2017 přibylo oproti roku 2016 trojnásobně násilných střetů mezi oběma komunitami. Vyžádaly si životy 35 lidí, z toho 24 Syřanů. Frustrace Turků jsou podle některých neziskových organizací namístě, protože životní podmínky Syřanů jsou leckde lepší, než u nízkopříjmové vrstvy Turků.
Turecko chce do kurdských regionů přesídlit syrské uprchlíky. Hrozí demografická proměna
Turecká armáda a jednotky syrských povstalců v neděli ovládly město Afrín poté, co se z něj stáhly kurdské milice YPG. Spolu s nimi utekly také desítky tisíc civilistů. „Ozbrojenci syrské svobodné armády mohutně oslavovali střelbou do vzduchu, na radnici byla vyvěšena vlajka Turecka a svobodné Sýrie. Na záběrech je vidět i demolice sochy kováře Kávy, legendární postavy kurdské mytologie. To ukazuje, že celá ofenzíva může mít etnický rozměr,“ popisuje blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček.
Turecko sužuje 11procentní nezaměstnanost. A zatímco registrovaní syrští uprchlíci mají zdravotní péči i školní docházku zcela zdarma, u Turků tomu tak není. Syřané navíc dostávají v rámci projektů různých neziskových organizací peníze na živobytí, turecká komunita samozřejmě nikoliv.
Humanitární organizace na problematiku tzv. sociální soudržnosti dlouhodobě upozorňují. Podle nich by se měly podpůrné projekty pro syrskou komunitu kompenzovat i té tzv. hostící tedy místním Turkům. Centralizovaný systém přerozdělování peněz v Turecku tomu ale nepřeje a zatím na varování rostoucího napětí neslyšela ani Evropská komise. Jejím cílem je především držet uprchlíky co nejdál od Evropy, byť formou - v uvozovkách úplatku.
Dohoda o uprchlících mezi Evropskou unií a Tureckem navzdory potížím funguje
Evropsko-turecká dohoda o uprchlících z loňského března má navzdory stále nepřátelštějším vzájemným vztahům pozitivní výsledky, píše server německé stanice Deutsche Welle.
Jenže platit uprchlíkům život v Turecku nepůjde věčně a na to upozorňuje v předvolební kampani také turecká opozice. Hlasy proti prezidentu Erdoganovi se snaží získat i na výzvách k návratu uprchlíků do Sýrie nebo jejich předání dalším zemím. Podle opozičního kandidáta na prezidenta Muharrema Inceho je v Sýrii situace natolik stabilizovaná, že se uprchlíci můžou vracet, anebo se mají plně snažit integrovat do turecké společnosti.
Upozorňuje tak na fakt, že za pět let pobytu se pouze malé procento Syřanů naučilo turecky a tudíž si bylo schopno najít práci. Těmto Syřanům navíc vláda neveřejně začala nabízet občanství, které podle lišících se statistik přijalo kolem 35 tisíc syrských uprchlíků. V plánu má údajně vláda nabídku pro dalších 80 tisíc z nich. Zbylých několik miliónů ale začíná být pro Turecko procházející vážnou ekonomickou krizí čím dál větším problémem, jehož vyřešení bude v případě vítězství opozice ve volbách jednou z priorit nové vlády.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
