V Hojsově Stráži na Šumavě mají svůj vlastní orloj. Poledne na něm odbíjí Smrtka

26. březen 2023

Hojsova Stráž je krásná malebná ves na Šumavě v okrese Klatovy. Turistům má rozhodně co nabídnout, například pozoruhodný kostel, opravený starobylý hřbitov, bývalý pivovar, od kterého jsou nádherné výhledy do kraje, anebo třeba orloj.

Kamenný kostel je zčásti chráněn šindelem

Šumavský orloj byl uveden do provozu 17. listopadu 2017. Stojí hned u hlavní silnice procházející vsí. „O orloj se starám, mažu ho a natahuji. Jeho autorem je Zdeněk Landa z Prahy, který má vedle orloje chatu. A protože tady není pořád, stará se o orloj několik místních, včetně mě,“ usmívá se Ondřej Szabó z Hojsovy Stráže.

Orloj můžete vidět v akci každý den v poledne: „Melodie, kterou hraje, je první sloka naší hymny. Kromě toho nám z orloje hrozí prstem postava mnicha Vintíře, protože ví, že jsme všichni hříšníci. A Smrtka dvanáctkrát zatahá za zvonek, čímž odbije pravé poledne. Lidová pověst praví, že na šumavském orloji máme o jednu funkci víc, než má Staroměstský orloj v Praze. Ukazuje to, co by správný orloj ukazovat měl, to znamená 24 hodinový čas, znaky zvěrokruhu, kdy zapadá a vychází slunce a také ukazuje viditelnou část hvězdné oblohy,“ popisuje Ondřej Szabó.

Cesta železa zde pojmenovala tři obce

A jak vznikl název obce Hojsova Stráž? „Někdo říká, že je to podle prvního českého starosty Těch výkladů je několik. Nicméně tato vesnice se původně jmenovala německy Eisenstrass od Eisnerstrasse, což znamená Železná cesta, a to proto, že nedaleko je Eisenstein, tedy Železná Ruda, kde se povrchově železná ruda těžila. Tudy se vozila, proto Železná cesta. A vozila se dolů. Tam je vesnice Hamry, německy Hammern, kde se zpracovávala. Cesta toho železa tady vlastně pojmenovala tři vesnice,“ vysvětluje další obyvatel Hojsovy Stráže a místní patriot Viktor König.

Kostel, který se nachází jen malý kousek od orloje, také nelze přehlédnout: „Je zasvěcen Neposkvrněnému početí Panny Marie. Nejde ale o zcela původní kostel, předtím tady stával dřevěný kostelík z roku 1740. Zhruba o sto let později se vesnice rozrostla, zbohatla, a tak místní obyvatelé chtěli mít kostel kamenný. A toto je výsledek. Zvenčí je na severozápadní straně, do které se opírají větry a srážky, pobit šindelem,“ upozorňuje Viktor König.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.