V Karlově Studánce budete dýchat čerstvý „alpský“ vzduch a pít vodu z léčivých pramenů
Pana Riedla z Bruntálu příšerně bolely nohy. Už nevěděl, jak si pomoci, a tak zašel do lesů pod horou Praděd, na místo, kde vyvěral pramen. Nabral si z něj, doma ohřál žhavou struskou z hutí a pak se v té vodě vykoupal. Po nějaké době a pravidelných koupelích bolesti ustoupily. Psal se rok 1778 a tak nějak začala sláva léčivých pramenů v místě dnešní Karlovy Studánky na severní Moravě.
Už dříve však jejich sílu objevili hutníci, kteří denně mířili z Ludvíkova do hutě na Hubertově. Zmíněné místo nazvali „Údolí dobrých lesních pramenů.“ Není to však jediný název, kterým se v minulosti Karlova Studánka pyšnila. Dlouho se jí také říkalo „Hinewieder“ tedy Sem a tam, právě díky putujícím hutníkům.
Zprávy o uzdravení bruntálského občana Riedla se donesly až k velmistrovi Řádu německých rytířů Maxmiliánu II. Františkovi, nejmladšímu synovi Marie Terezie. A ten dal pokyn k výstavbě skromných lázní, které však později, ve 30. a 40. letech 19. století zaznamenaly významný rozvoj a rozkvět. A v roce 1803 se pak dočkaly svého nynějšího jména – Karlsbrunn – tedy Karlova Studánka, podle velmistra Řádu německých rytířů arcivévody Karla Ludvíka Jana.
Dnešním výletníkům a lázeňským hostům nabízí Karlova Studánka nejčistší vzduch ve střední Evropě, srovnatelný s alpskými středisky. A také unikátní prameny, které prýští ze značné hloubky a jsou vulkanického původu. Jejich vůně je opravdu nezaměnitelná, stejně tak jako léčivé účinky, ať již v podobě koupelí či pitné kůry.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.