V kraji je nejvíce pěstounských rodin v Česku. Potřeba jsou ale další

Přesto to nestačí a stovky dětí dál vyrůstají v dětských domovech. Počet náhradních rodin by se ale mohl rychleji zvýšit díky novele zákona o sociálně právní ochraně dětí.

„Nesnažit se je předělávat a vychovávat je k obrazu svému, ale prostě je přijmout a pomáhat jim. A hlavně jim umět naslouchat,“ odpovídá zkušená pěstounka Alena Lusková na otázku, co by poradila těm začínajícím.

Od roku a půl se stará o dvě romské dívky. Dnes je starší patnáct a mladší dvanáct. „Starší je na učilišti, učí se oboru kuchař-číšník, mladší je v šesté třídě a zatím je to – jednou chce být recepční, pak zase cukrářkou. Obě navštěvují hudební školu, kde hrají na housle,“ dodává pěstounka.

Celkem se pěstouni v Moravskoslezském kraji starají o asi 1800 dětí, a zájem o pěstounskou péči vzrůstá, potvrdil Daniel Rychlík z Krajského úřadu v Ostravě.

„Počty osob, které mají zájem stát se pěstouny, jsou poměrně dlouhodobě konstantní, pohybuje se to kolem šedesáti rodin. V letošním roce doufáme, že těch rodin bude kolem stovky,“ dodal Rychlík.

V ústavech zůstávají další stovky dětí

Pěstounů ale bude potřeba ještě více. Asi 600 dětí v kraji totiž stále vyrůstá v dětských domovech, další jsou v jiných ústavních zařízeních, za což Česko kritizují mezinárodní organizace. A novela zákona má ústavní péči utlumit.

„Ty dvě pečující ruce, to je opravdu to nejdůležitější, co to dítě potřebuje. Samozřejmě neznamená to, že ho zbavíme odborné péče, protože pochopitelně když je dítě v náhradní rodinné péči a je třeba zdravotně postižené, tak jde jen o to, aby ty služby jezdily do té rodiny za tím dítětem,“ vysvětluje Miroslav Macela z ministerstva práce a sociálních věcí.

Oborníci ale zdůrazňují, že na prvním místě je vždy pomoc přirozené rodině, aby z ní děti, například když přijde rodina o byt, nemusely odcházet.