V Moravskoslezském kraji chybí bydlení pro dospělé s těžkými formami autismu

Paní Panírkové je 75 let. Od malička se stará o svého vnuka s těžkou formou autismu. Tomášovi je dnes přes třicet a vyžaduje neustálý dohled. S přibývajícím věkem má paní Panírková strach, co přijde, až se o Tomáše nebude moci postarat. „Všude jsme si dali žádosti – na Liščinu, do Čtyřlístku... Říkají, že se to mění, jen když někdo umře. To berou nové klienty,“ říká paní Panírková.

Podle ředitele spolku MIKASA Michala Panáčka je ale v Moravskoslezském kraji bezmála stovka dospělých lidí s tímto postižením. Pokud se o ně nemá kdo postarat, často končí v psychiatrických léčebnách. „Tam dostanou nějaké léky, aby se jejich chování jakoby zmírnilo. A čekají,“ říká Panáček.

Spolek letos zahájí stavbu domova v Ostravě-Výškovicích. Už teď má 16 zájemců. Místo ale bude jen pro osm. MIKASA tak bude muset vybírat ty nejvíce naléhavé případy. „Třeba jeden z našich klientů, který dlouhodobě žil v klecovém lůžku v bytě 2+1. Bohužel jeho potřeby byly, aby žil samostatně a nebyl závislý na péči rodičů, které často napadá, protože jeho potřeba je někde jinde, než aby ho opatrovali maminka s tatínkem,“ vysvětluje Panáček.

Nový domov má být hotový za dva roky. Většinu peněz na stavbu získal spolek z evropských peněz. Půl milionu korun přispělo také město Ostrava a Moravskoslezský kraj.

Podle mluvčí krajského úřadu Nikoly Birklenové kromě finanční podpory kraj také staví vlastní bydlení pro lidi s autismem. „V letošním roce Moravskoslezský kraj ukončil výstavbu tří objektů v Bruntále, ve kterých je poskytovaná sociální služba Sagapo. V příštím roce plánujeme dokončení výstavby dalších tří objektů, a to v Krnově. Tam vznikne nová kapacita 12 lůžek,“ dodává Birklenová. To je ale stále méně, než kolik je samotných zájemců.