V opavském Marianu měří síly v boccie

Uprostřed sálu jsou dřevěné mantinely, pod nimi šedý koberec a všude kolem je bojovná nálada - zelené koule proti červeným.

Bocca je tak trochu jako petanque. Cílem je dostat kouli co nejblíže malé bílé kuličce. Smí se všechno - hlavně trefovat soupeřovo rozestavení.

Dívá se na to reprezentace opavského magistrátu - dvě slečny v červeném tričku to na vítězství příliš nevidí.

„Já hraju úplně poprvé. Na dovolené jsem párkrát hrála petanque, ale moc mi to nešlo. A ani tohle mi moc nejde,“ říká se smíchem jedna ze slečen.

Vlasta Mikulová se z opavského Mariana odstěhovala do chráněného bydlení, ale kutálející se koule jí učarovaly. Všem radí, počítá centimetry a hlídá pravidla.

„Tu hru můžou hrát vlastně všichni. Je to o srandě, o bystrosti. A trošce citu,“ popisuje Vlasta Mikulová.

„Každý týden máme tréninky. A nejen v bocce, ale také v přehazované a chodíme i na bazén plavat. Sportovní aktivity tady máme vyplněny,“ vyjmenovává Pavel Majíček, zaměstnanec Mariana, který přebíhá od dráhy k dráze a plánuje soupisku na velké utkání. „Tato hra je tady v rámci přípravy na speciální olympiádu. Naše k tomu nemusíme přemlouvat, ti se na to těší a chodí se zájmem.“

Bocca|foto: Helpklub

Trénink vrcholí a za chvíli by měl dorazit další soupeř - krajští úředníci. I kdyby měli nakonec více štěstí, obyvatele ústavu rozhodně neporazí v úsilí a chuti si řádně a opravdově zabojovat na léty ošlehaném kolbišti.

Jak to nakonec dopadlo, nevíme, ale asi to není příliš důležité. V každém případě to za zdmi jednoho z ústavů udělalo mnoha lidem radost. Týden sociálních služeb v Marianu pokračuje i v dalších dnech - prodejem výrobků, otevřenými dveřmi pro každého anebo, jak jinak, dalším kolem hry zvané bocca.