V pátek začne astronomická zima, dny se začnou prodlužovat

První dny zimy budou v Česku provázet teploty až osm stupňů nad nulou, za sněhem musejí lidé na hory. Ochlazení čekají meteorologové až po Štědrém dnu.

Slunce je v době zimního slunovratu nejníže nad obzorem a začne se od jižního obratníku zvolna vracet zpět k rovníku. Pozvolné prodlužování dne komentují pranostiky, některé se zachovaly dodnes – například Na Boží narození (25.12.) o kuří pokročení, Na Nový rok o slepičí krok, Na Tři krále (6. ledna) o krok dále či Na Hromnice (2. února) o hodinu více.

Slunce zapadá později už od svaté Lucie, tedy od 13. prosince, později však vychází, takže se celková doba slunečního svitu neprodlužuje. Z toho vychází také dodnes používané úsloví „Lucie noci upije, ale dni nepřidá.“

Zimní slunovrat obvykle nastává 21. prosince, ale může se měnit. Například v příštím roce či v roce 2023 nastane až 22. prosince.

Jak Keltové slavili zimní slunovrat|foto: Ivana Hronová

Doba slunovratu dříve bývala příležitostí k oslavám, v české kotlině ho v době předhistorické slavili už Keltové. Významným svátkem se stal i pro Slovany, kteří slavili zrození mladého boha Slunce – Dažboga neboli Božice. Vše začalo večer před tímto svátkem magickými rituály, které byly hlavně zaměřené na věštění – rozkrajování jablíčka, házení střevíčku či lití vosku nebo olova se dochovaly dodnes.