„Vaším učitelem byl Bůh!“ Za Birgit Nilsson do Švédska. Slavnostní ceremoniál ke 100. výročí narození jedné z nejlepších sopranistek 20. století
Není větší ceny ve světě klasické hudby než té od Birgit Nilsson. Její součástí je milión dolarů a cena se uděluje zhruba jednou za tři roky. Letos byla cena udělena počtvrté a získala ji sopranistka Nina Stemme, a to v roce, kdy si připomínáme 100 let od narození Birgit Nilsson.
Ocenění Nině Stemme předal 11. října švédský král Carl XVI Gustaf a královna Silvia a z Královské opery ve Stockholmu sledovaly výjimečný ceremoniál díky přímému televiznímu přenosu všechny skandinávské země včetně na místě přítomné asi padesátky novinářů od Kanady po Japonsko. Pozván byl i Český rozhlas.
Kdo byla Birgit Nilsson? Rozhodně zcela výjimečná osobnost, nejen mimořádná operní pěvkyně s hlasem, který se rodí jednou za sto let, aspoň ve Švédsku. Její mezinárodní kariéra byla obdivuhodná, Švédsko proslavila na plné čáře, přitom nechybělo mnoho a dívka z jižní provincie Skane se stala farmářkou. Svému talentu věřila zpočátku jen ona sama, možná ještě její matka Stine, která jediné dítě v rodině respektovaného farmáře povzbuzovala a byla přesvědčena, na rozdíl od všech v okolí, že i zpěv může být povoláním. Kdo se začte do čtivé autobiografie La Nilsson / Můj život v opeře, zjistí, že se v případě Birgit Nilsson rozhodně nejedná o muzejní postavu z doby, kdy operní hvězdy zaplavovaly první stránky prestižních deníků, ale stále živoucí příklad mimořádného hudebního nadání, inteligence, vytrvalosti, disciplíny, vůle, pracovitosti, lidskosti a kolegiality.
Kariéra Birgit Nilsson začala v roce 1946 právě v Královské opeře ve Švédsku, následoval Bayreuth, kam jezdila zpívat sedmnáct let, Vídeňská státní opera, Teatro Colón, Covent Garden, Teatro Alla Scala, v roce 1959 poprvé Metropolitní opera v New Yorku, v roce 1966 i Národní opera v Paříži. Birgit Nilsson jako nezapomenutelná Tosca, Isolda, Brünnhilda, Salome, Elektra, Barvířka, Donna Anna, Eleonora, Lady Macbeth, Aida… Svou kariéru uzavřela v roce 1984, to jí bylo šedesát šest let. Téměř čtyřicet let (!) zpívala na nejproslulejších operních scénách, a to v hlasovém oboru, který je jeden z nejnáročnějších - dramatický soprán. Vždy lehce, sebejistě, s šarmem, hravostí, jakoby kus toho velkého hlasu byl ještě nad ní, včetně schopnosti ovládat nejmenší nuance dynamiky.
„Její hlas měl schopnost jako laser se zanořit přímo do vašeho srdce, a to i v tom nejvzdálenějším místě od jeviště,“ nechala se slyšet čerstvá nositelka Birgit Nilsson Prize, její „pěvecká dcera“ Nina Stemme. Na rozdíl od ní Birgit Nilsson nikdy děti neměla, ale o to více myslela na příští generace pěvců a budoucnost klasické hudby. Už za svého života poskytovala začínajícím pěvcům stipendia, ale co se týká této „velké“ ceny, kterou uděluje Birgit Nilsson Foundation, si samotná Nilsson přála, aby k jejímu prvnímu udělení došlo až tři roky od její smrti. Za hlavní kritérium ocenění si vytýčila výlučně umělecké hodnoty, a to prokazatelně největších profesionálů v hudebním oboru a v době jejich vrcholné kariéry. Právě ti přitahují publikum a bez jeho zájmu nemůže klasická hudba přežít. Prvním nositelem byl Plácido Domingo (2009), Riccardo Muti (2011), Vídeňská filharmonie (2014) a v roce 2018 tedy Nina Stemme.
Pořad Reflexe: Hudba! nabízí reportáž z místa předání letošní ceny, ale také exkluzivní rozhovory pro Český rozhlas Vltava: s Ninou Stemme a jedním z nejbližších přátel Birgit Nilsson, s odcházejícím prezidentem její nadace Rutbertem Reischem. Od ledna 2019 se o odkaz Švédky Birgit Nilsson bude starat Královská hudební akademie v čele se Susanne Rydén. Ocenění se tak z Vídně přesouvá do Stockholmu, do města, ve kterém se v roce 1941 ocitla neškolená 23letá Birgit poprvé. Už tenkrát jí Andrejeva von Skilondz na adresu hlasové výuky řekla: „Nepotřebujete žádného učitele. Tím vaším byl samozřejmě Bůh.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.