Vážený Ještěre, drahý Petře Bezruči! aneb Se slezským bardem na Lysé hoře

11. září 2017

Kdo vlastně byl Petr Bezruč? A kdo Vladimír Vašek? Kdo byl autorem démonických veršů a kdo banálních veršovánek? A proč nás nepřestávají zneklidňovat Slezské písně? Odpovědi patrně nenajdeme, ale vydáme se na vzrušující cestu hledačů, jež nemajíce jasného cíle, oddávají se nadšenému bloudění. Přímo z Lysé hory, na jejíž vrchol se básník často a rád vydával, se v sobotu 16. září přihlásí Eva Lenartová a Renáta Spisarová, aby nás provedli osmihodinovým vysíláním inspirovaným osobností a dílem Petra Bezruče.

Prostřednictvím reportážních vstupů budeme už během dopolední Víkendové přílohy Jiřího Kamene sledovat cestu hrstky statečným turistů, kteří se společně s herci Národního divadla moravskoslezského vydají vzhůru. Od pravého poledne až do 20:00 pak ČRo Vltava odvysílá sérii pořadů inspirovaných či zabývajících se Petrem Bezručem.

Přímo z vrcholu Lysé hory se deset minut po poledni přihlásí Ensemble FLAIR Jana Rokyty, nadžánrová kapela, která vychází z moravské lidové tradice a nabízí symbiózu hudby lidové a vážné. Jan Rokyta pro tu příležitost složil písně na texty Petra Bezruče a Josefa Kaluse. Zpěvačku ansámblu, Kláru Obručovou, uslyšíme i ve výběru z Moravské lidové poezie v písních Leoše Janáčka. Právě on měl k Petru Bezručovi velmi blízko. Janáčka přitahovala jeho drsná poetika i sociální tématika Bezručových básní, a zdaleka nebyl sám. Na téma Petr Bezruč v české hudbě promluví muzikolog Karel Boženek, který vedle Janáčka uvede skladby Vítězslava Nováka, J.B. Foerstera, Jaroslava Křičky nebo Arnošta Rychlého, a to v pořadu Euphonia, který vysíláme od 13:00.

Flair: Od pramenů k moři

Ve 14 hodin začne premiéra rozhlasové hry Martina Františáka Nejasné nebe, inspirována baladou Maryčka Magdónova, kterou v ostravském studiu natočil režisér Tomáš Soldán s Norbertem Lichým, Pavlou Dostálovou a Karlem Čepkem v hlavních rolích. Nemalou úlohu v příběhu hraje také hudba Tomáše Vtípila.

Natáčení rozhlasové hry Nejasné nebe

„Vody jí nepodá žádná jiná. Ale je chudobná, nemá nic, nejhezčí děvucha od Těšína, nejhezčí děvče z Žermanic. Je od Těšína – Maryčka...“ Také tato slova zazní v průběhu dalšího koncertu z Lysé hory. Začíná v 15:25 a hostem bude legendární Pěvecké sdružení moravských učitelů pod vedením sbormistra Jiřího Najvara. V rámci živě vysílaného koncertu z Lysé hory zazní mimo jiné dva za tří vrcholných mužských sborů Leoše Janáčka, jež vznikly na základě Bezručových básní. PSMU zazpívá sbor Maryčka Magdonova a Kantor Halfar, ale také Kuncovy Žermanice. A právě o vztahu dvou umělců, kteří si nikdy nestiskli ruku, byť se navzájem velmi obdivovali – Leoši Janáčkovi a Petru Bezručovi – bude v pořadu Barbaru virtuos hraje mluvit hudební historik Karel Steimetz po 17. hodině.

Předchozí hodinu pak můžete strávit u živě přenášeného scénického pořadu Ortel samoty, který z básní a korespondence Petra Bezruče a vzpomínek Zdenky Tomáškové společně se saxofonistou Tomášem Zetkem a režisérkou Simonou Nyitrayovou připravil Tomáš Jirman.

Herec Národního divadla moravskoslezského Tomáš Jirman

Před bezručovským kabaretem brněnského spisovatele Ludvíka Němce Die Idiotische Idee nabídneme ještě posluchačům Vltavy záznam diskuse literárních historiků Jana Malury a Zdeňka Smolky, jež se sejdou nad Slezskými písněmi.

No a v závěru večera nás publicista a historik Ivan Motýl v pořadu Třesk číší slyšel jsem podle Ostravice provede oblíbenými frýdeckými hospodami Petra Bezruče.

Bezručovské odpoledne na Lysé hoře, během kterého se ke slovu kromě jiných dostanou taky básník a literární historik Petr Hruška, televizní publicista a vášnivý turista Jaromír Šlosar nebo tématem autorství Slezských písní zaujatý Jarek Nohavica, připravují Eva Lenartová a Renáta Spisarová, tedy Tvůrčí skupina Drama a literatura a Tvůrčí skupina Hudba.

Básník Petr Bezruč
autor: ele
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.