Velké přivítání zažili na mošnovském letišti záchranáři, kteří se vrátili z Turecka

Tohle odletová hala mošnovského letiště dlouho nezažila. Balónky, transparenty, několik českých vlajek a děti utíkaly tatínkům do náruče.

„Bála jsem se, ale je konečně doma,“ popsala s úlevou manželka Klára Bezručová. „Čekali jsme na každý telefonát, na každou esemesku. Pořád jsem koukala na různé novinky. Právě hned, jak tam přiletěli, byly tam otřesy,“ dodala.

Pro Kamila Bezruče momentálně ověšeného svými dvěma syny to byla, jak říká, první taková akce. Navíc nepředstavitelně hrozivých rozměrů. „Rozsah té události, město, které už místy nebylo, a jak ty budovy byly popadané – placky na sobě, to jsem nečekal, že uvidím. Fyzicky i psychicky to bylo dost náročné,“ popsal záchranář.

V záplavě červených záchranářských kombinéz se na letišti neztratili ani psi. Třeba Terezka, která vyštěkala jednu zasypanou, ale živou ženu. „Terezka teď vypadá otrhaně, protože byla odřená z těch sutin, jak se prodírala. Musela prodělat mírnou desinfekci, ale žádné velké zranění. Zkáza, kamkoliv jsme přijeli, byla nepředstavitelná,“ uvedl psovod Petr Klega.

Teď už drží v ruce sáček s pamlsky. První dva dny v Turecku byla Terezka trochu nesvá, ale zvládla to. A vůbec není unavená. „Jakmile zjistila, že je tam důležitá – to je pro ni to, co potřebuje – tak začala pracovat a měla z toho svým způsobem radost. Takže jsme nepociťovali, že by tam nějak trpěla nebo že by byla v nějakém velkém stresu. Odměny dostává pořád, minimálně v podobě mojí lásky, protože to ona cítí a proto to i dělá. A určitě toho teď dostane plno, protože si to zaslouží. Kus práce tam udělalo všech osm psů, co tam bylo,“ doplnil Klega.

Pár dnů odpočinku a tito všichni se stanou zase normálními hasiči ve službě. I ti čtyřnozí.