Vrch Štandl u Frýdku-Místku je podle legendy mohylou hunského válečníka Atilly
Vrch Štandl je nevelký kopec s nadmořskou výškou pouhých 349,3 metru. Jeho neobvykle pravidelný tvar se vypíná poblíž Frýdku-Místku a stojí pravděpodobně za vznikem pozoruhodné legendy. Kopec podle ní není dílem přírody, ale uměle navršenou mohylou.
Mohyla údajně kryje železnou rakev, ve které je rakev stříbrná a v ní ještě menší rakev zlatá. V té odpočívá se zlatým mečem vůdce hunských válečníků Atilla. Když zemřel, vojáci pomocí přileb a čepic nosili hlínu a kamení a navršili současný kopec. Legendě nahrává i fakt, že místo Atillova posledního odpočinku dodnes není známo.
Ale i kdyby zde Atilla neodpočíval, je Štandl kopcem plným pokladů. Díky své poloze došlo k jeho osídlení už od pozdní doby kamenné – eneolitu až po období halštatu a laténu. Soustavnému archeologickému výzkumu byl podroben poprvé ve 30. letech 20. století. Doktor Antonín Přecechtěl, který měl k ruce zákopníky z pěšího pluku „Slezský“ z Místku, se domníval, že jáma na vrcholu kopce by mohla být pastí na mamuta.
Jak se ale po jejím odkrytí ukázalo, šlo ve skutečnosti o únikovou chodbu. Vyhloubená byla patrně ve středověku, kdy na Štandlu stával hrádek využívaný vojenskou posádkou ke kontrole provozu na stezce vedoucí od Brna, přes Olomouc k Těšínu a dále až do Krakova. Ostatně kopec Štandl si vyhlédli vojáci i mnohem později. V 70. letech 20. století zde postavili odraznou desku pro odklon radiových vln. Zničili tak téměř polovinu pozůstatků středověkého hrádku. Betonové panely, které po nich zůstaly, hyzdí vrchol Štandlu dodnes.
Při archeologických průzkumech se našla nejrůznější škrabadélka, vrtáčky, železné šipky a ostruhy. Ovšem nejcennější nález překvapil i samotné odborníky. Šlo o dva zuhelnatělé bochánky žitného chleba. Z jednoho zbyly drobečky, další, velikosti mužské pěsti, se našel celý. A my tak dnes mimo jiné víme, jaký byl denní příděl chleba dávného vojáka ze středověkého hrádku na vrcholu Štandlu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Zásah u tonoucích dívek ve Vltavě skončil tragicky. Jedna zemřela, druhá je v nemocnici
-
V Alpách vyprošťují těla tří Čechů, které zabila lavina. Rakousko zažívá nejtragičtější sezonu
-
Přelomový verdikt: Proč soud nakonec označil blokaci ‚dezinformačního webu‘ AC24 za nezákonnou?
-
Trumpova administrativa drtí klimatické poznatky Spojených států. Čína do nich mezitím investuje







