Vrch Štandl u Frýdku-Místku je podle legendy mohylou hunského válečníka Atilly

Mohyla údajně kryje železnou rakev, ve které je rakev stříbrná a v ní ještě menší rakev zlatá. V té odpočívá se zlatým mečem vůdce hunských válečníků Atilla. Když zemřel, vojáci pomocí přileb a čepic nosili hlínu a kamení a navršili současný kopec. Legendě nahrává i fakt, že místo Atillova posledního odpočinku dodnes není známo.

Ale i kdyby zde Atilla neodpočíval, je Štandl kopcem plným pokladů. Díky své poloze došlo k jeho osídlení už od pozdní doby kamenné – eneolitu až po období halštatu a laténu. Soustavnému archeologickému výzkumu byl podroben poprvé ve 30. letech 20. století. Doktor Antonín Přecechtěl, který měl k ruce zákopníky z pěšího pluku „Slezský“ z Místku, se domníval, že jáma na vrcholu kopce by mohla být pastí na mamuta.

Jak se ale po jejím odkrytí ukázalo, šlo ve skutečnosti o únikovou chodbu. Vyhloubená byla patrně ve středověku, kdy na Štandlu stával hrádek využívaný vojenskou posádkou ke kontrole provozu na stezce vedoucí od Brna, přes Olomouc k Těšínu a dále až do Krakova. Ostatně kopec Štandl si vyhlédli vojáci i mnohem později. V 70. letech 20. století zde postavili odraznou desku pro odklon radiových vln. Zničili tak téměř polovinu pozůstatků středověkého hrádku. Betonové panely, které po nich zůstaly, hyzdí vrchol Štandlu dodnes.

I z nevelkého kopce je krásný výhled do krajiny|foto: Archiv Jaromíra Poláška

Při archeologických průzkumech se našla nejrůznější škrabadélka, vrtáčky, železné šipky a ostruhy. Ovšem nejcennější nález překvapil i samotné odborníky. Šlo o dva zuhelnatělé bochánky žitného chleba. Z jednoho zbyly drobečky, další, velikosti mužské pěsti, se našel celý. A my tak dnes mimo jiné víme, jaký byl denní příděl chleba dávného vojáka ze středověkého hrádku na vrcholu Štandlu.