VŠ obory by v budoucnu měly více reagovat na vývoj pracovního trhu

Kvůli práci z regionu navíc utíká i stále více vysokoškoláků. Jejich pozici má do budoucna vylepšit větší provázanost pracovního trhu a nabízených studijních oborů. Někteří studenti už teď hledají cesty, jak obstát v konkurenci

Pětadvacetiletý Martin seděl na lavičce zahloubaný do knihy a tužkou si poctivě dělal poznámky. Právě nastoupil do prvního ročníku na Vysoké škole báňské a nechce nic podcenit. Má už totiž za sebou Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně. Vystudovaný bezpečnostní technik ale dobře ví, že s informatikou najde lepší práci.

„Jelikož jsem studoval trošičku jiný obor, kde je uplatnění řekněme mizivější, tak jsem zvolil uplatnění kvalitnější v rámci tohoto studia, abych měl místo jistější,“ vysvětluje.

Už teď má navíc jasno, co chce v budoucnu dělat. „Láká mě práce se sítěmi. Jednak budování a také bezpečnost sítí. Mohou se mi hodit i poznatky z předchozího studia,“ dodává.

Zásadní chyba v systému vzdělávání

Ne všichni absolventi ale dokáží své znalosti v životě prodat. I s titulem často hledají práci marně a navíc se dál nerozvíjejí.

„Je lepší schopný a úspěšný řemeslník než nešťastný inženýr, který nějakým způsobem dokončil vzdělání, má titul, ale ve firmách se prostě neuplatní,“ potvrzuje prezident pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavel Bartoš.

Náš systém vzdělávání má podle něj zásadní chybu. Předává sice vědomosti, pozapomíná ale ve studentech probouzet to zdravé nadšení.

„Tak, aby na trhu práce byl uplatnitelný se vším všudy. To znamená, ne že bude někde vyplňovat kolonky, ale bude to kreativní člověk, který dovede vytvářet hodnoty,“ říká Bartoš.

Sloučením Vysoké školy báňské a Ostravské univerzity má v regionu do roku 2015 vyrůst škola, jaká zatím v českých podmínkách nemá obdoby. Její absolventi by v budoucnu měli lépe vyhovovat požadavkům pracovního trhu.