Významná duchovní památka Palladium země české se vrátila do baziliky ve Staré Boleslavi

5. březen 2020

Do středočeské Staré Boleslavi se po mnoha desetiletích vrátilo Palladium země české. Jedná se o malý pozlacený reliéf Panny Marie s dítětem, který je legendou spjatý se svatým Václavem a svým duchovním významem je srovnáván s korunovačními klenoty. Díky rozsáhlé rekonstrukci Baziliky Nanebevzetí Panny Marie bylo možné Palladium země české bezpečně umístit zpět do nově vzniklé klenotnice.

Na Nový rok byla ve Staré Boleslavi po dlouhé rekonstrukci slavnostně otevřena Bazilika Nanebevzetí Panny Marie. Stojí na místě, kde bylo v polovině 12. století vyoráno Palladium země české, malý reliéf Panny Marie s dítětem vyrobený z pozlacené korintské mědi. Kněžna Ludmila ho ke křtu dostala darem přímo od svatého Metoděje a následně ho jako symbol ochrany věnovala svému vnukovi svatému Václavovi. Václav měl reliéf u sebe po celý život až do své smrti ve Staré Boleslavi. Jeho služebník Podiven reliéf poté zahrabal do země, kde jej v roce 1160 vyoral rolník.

Kult obrazu milostné Panny s Ježíškem pak přiváděl do Staré Boleslavi desetitisíce poutníků, a tak původní kapli, postavenou na místě nálezu Palladia, nahradil kostel Panny Marie a svatého Jiří a následně raně barokní bazilika Nanebevzetí Panny Marie, kterou jako mariánský poutní chrám navrhl italský architekt Giovanni Maria Filippi, dvorní stavitel císaře Rudolfa II.

Pohnutý osud a nová podoba reliéfu

Reliéf ze vzácné pozlacené korintské mědi byl nejprve na místě nálezu uchováván v gotickém kostelíku, který byl ale za husitských válek vypálen. Z původní ikony se zachovala jen roztavená beztvará hmota, ze které v polovině 15. století neznámý umělec vytvořil reliéf nový. Vznik sice z původního materiálu podle zachovaného popisu, ale není doloženo, nakolik tento nový reliéf respektuje původní podobu. Podstatné ale je, že kontinuita svatého obrazu a zejména kontinuita duchovní zůstala zachována.

Počátkem 17. století získal reliéf nový význam. V roce 1609 byl tento staroboleslavský mariánský obraz prohlášen za záštitu (palladium) českých zemí, podle antické bohyně Athény Pallas, tedy Athény Ochránkyně. Stalo se tak krátce po vydání Rudolfova majestátu, kdy v létě roku 1609 čeští katolíci putovali ve velkém průvodu z Prahy do Staré Boleslavi prosit Pannu Marii o záchranu své víry a české vlasti před německým protestantismem a před poněmčením. Roku 1632 bylo palladium uloupeno Sasy a až o čtyři roky později navráceno za výkupné téměř sto tisíc zlatých.

Propojení mariánské a svatováclavské legendy

Z podnětu pražského arcibiskupa kardinála Dominika Duky dostaly v roce 2014 obě postavy na reliéfu nové speciální zlaté korunky z ryzího 24 karátového zlata. Motivem pro nové šperky byla svatováclavská koruna. Jejím umístěním na reliéf se tak prolnul svatováclavský a mariánský kult. Svým návratem na místo svého nálezu i novým ztvárněním Palladium připomíná, že Stará Boleslav je nejen poutním místem národní tradice svatováclavské, ale také nejstarší mariánské poutní místo v České republice.

Palladium bylo původně umístěno v presbytáři Baziliky Nanebevzetí Panny Marie, kde pro něj při dostavbě baziliky byla zřízena zvláštní schránka. Díky současné rekonstrukci baziliky bylo možné Palladium za přísných bezpečnostních podmínek po mnoha desetiletích vrátit do svatostánku zpět. Nyní je umístěno v nové klenotnici ve věži, spolu se Staroboleslavským pokladem.

Spustit audio