Za rodinou Smrků do Beskyd

29. březen 2010

Zavítali jsme na jeden z nejkrásnějších kopců Moravskoslezských Beskyd, na Smrk. Je to druhý nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd, je vysoký 1 276 m n.m. a leží mezi obcemi Ostravice a Čeladná. Někdy se mu také říká Velký Smrk. Jana Hovjacká se vydala na Smrk za doprovodu lesníka CHKO Beskydy Tomáše Myslivkovjana a frenštátského fotografa Petra Šiguta. Na horu vystoupali jihozápadní stranou z Čeladné, kde mj. začíná naučná stezka paraskupiny Wolfram.

T. Myslivkovjan: Smrk je zajímavý tím, že je to monumentální hora, na které se nacházejí pestrá stanoviště. Setkáme se tady i v nižších partiích s bukovými lesy, suťovými lesy, ve vyšších polohách jsou to zase čisté smrčiny. Nejcennější lesy jsou pralesního charakteru, jedná se o takové beskydské stříbro, protože na tyto pralesní porosty jsou vázána vzácná rostlinná a živočišná společenstva.

Smrk je z hlediska ochrany přírody mimořádnou lokalitou. Najdeme tu několik přírodních rezervací, které chrání místní vzácné ekosystémy. Je nezbytné, aby se návštěvníci chovali ohleduplně, musí se držet turisticky značených cest nebo lesních cest, kterých je tu poměrně dostatek. I tak lze vidět místní vzácnosti – můžete zahlédnout při přeletu velmi vzácnou sovu puštíka bělavého nebo stopy rysa, který s oblibou využívá právě lesních cest. A vzácněji i vlka. A ten, kdo si bude pochutnávat na borůvkách, může, aniž by chtěl, vyrušit medvěda.

Tak máme před sebou ještě dobrodružnou cestu! Součástí vaší práce je i mapování šelem. Máte představu, kolik jich v Beskydech, případně na Smrku, běhá?
T. Myslivkovjan: Spíše než přesným sčítáním se snažíme zjistit pobytové stopy a potvrdit výskyt těchto šelem v jednotlivých lokalitách. Konkrétně na Smrku se podaří najít, pokud je příhodné počasí a zrovna nesněží, rysí stopu. Medvěd, doufám, v tuto dobu ještě někde spí. Loni tu byli zjištěni hned tři jedinci – medvědice s medvídětem a mladší medvěd. Tato situace trvá již několik let a zatím jsme tomu rádi. Nedošlo k žádnému střetu s turisty – medvěd je z těch tří šelem nejméně odhadnutelný a je potřeba ho nejvíce respektovat.

Logo


Na vrcholu Smrku nás přivítají nádherné výhledy.
T. Myslivkovjan: Teď jsme vystoupali výše, dostali jsme se víc na severní stranu a les je tady vystaven větším náporům větru. Buky jsou tu pokroucené, křivolaké, mezi nimi sem tam roste nějaký ukázkový původní smrk.

Logo


Doposud jsme byli v zajetí lesa, teď se před námi otevírá výhled. Kam můžeme dohlédnout?
T. Myslivkovjan: Díváme se na Ondřejník, což je samostatně ležící masiv, mně osobně připomíná spícího dinosaura.

Znáte tuto část lesa, pane Šigute?
P. Šigut: Rád sem chodím právě kvůli výhledům – na Ondřejník a na údolí Kunčic. Dobře se tu fotí, hlavně na podzim, kdy jsou místní buky zbarveny dočervena. Ale i v zimě – sníh se tu drží dlouho. Teď na konci zimy už ale stromy nejsou tolik obaleny sněhem, to je škoda.


Myslím, že snad kromě lišky a zajíce před námi nikdo nešel. A začíná už pravá fujavice.
T. Myslivkovjan: Dostali jsme se do jednoho z nejdivočejších míst na Smrku a vůbec v celých Beskydech. Jsou tu vidět nádherné přírodní scenérie, kterých je v Beskydech skutečně málo. Jsou tu divoké stromy, vývraty, vypadá to tu jak v pekle.


Vím, že existuje ještě jedno místo na Smrku, které je pro fotografa přitažlivé.
P. Šigut: Jsou to vodopády Bučacího potoka, které také velmi rád fotím. Je to vůbec největší vodopád v této karpatské oblasti, je asi 40 metrů dlouhý a jeho nejvyšší část je vysoká 10 metrů – dnes by ale nebyl fotogenický, bude zasněžený a zmrzlý. Tam se dá fotit jen na jaře, když taje spousta sněhu a vodopády jsou opravdu mohutné.

Logo

T. Myslivkovjan: Smrk není jediným vrcholem toho jména v této části hor. Tvoří celou „rodinu“ – přes Smrkovské sedlo leží vrchol Malého smrku a v dálce je možné vidět i Smrček a Malý smrček. Z vrcholu Smrku je krásný výhled směrem na Ostravu, Lysou horu, Ondřejník, Kněhyni a Radhošť.


Smrk je pro československý odboj snad naší nejvýznamnější horou. Za druhé 2. války působilo na Smrku několik partyzánských skupin. Více podrobností se dozvíte z vyprávění historika muzea Beskyd ve Frýdku-Místku Jaroslava Dvořáka ve zvukové nahrávce.

Spustit audio