Za svědky minulosti (8. díl - Sen z oceli a železa)

19. srpen 2018

Multifunkční aula Gong při pohledu z Bolt Tower

Dolní oblast Vítkovic | Audio k tomuto pořadu již není dostupné|foto:Naďa Čvančarová, Český rozhlas

Ostrava nemohla nikdy světu nabídnout krásu všitou do atlasu, o níž zpívá básník, spíš jen pot a dřinu. Ale desetiletí namáhavé práce změnily Ostravu v město jaké známe – v suverénní metropoli, z jejíž ulic se nevytrácí sebevědomí dobyvatelů hlubin. Kdo má chuť ohlédnout se zpátky, může uprostřed zdejší industriální krásy nalézt přesvědčivé důkazy o vynalézavosti, technické nápaditosti a řemeslné dovednosti předků.

Železo se v malých hamrech zpracovávalo pod Beskydami již v 17. a 18. století. Nebývalý rozvoj průmyslové činnosti na Ostravsku umožnily v 19. století hlavně dvě skutečnosti – použití kamenného uhlí v hutnictví a vynález parní lokomotivy. A ještě něco - velký sen moudrého hospodáře a nezdolného vizionáře Rudolfa Jana Habsburského, bratra rakouského císaře Františka I., který roku 1826 převzal do vlastní správy Frýdlantské železárny, známé později jako Rudolfova huť.

Za svědky minulosti (7. díl - Vůně benzínu)

Prosklená budova Technického muzea Tatry Kopřivnice připomíná gigantické akvárium prozářené slunečními paprsky. V nehybném prostoru uvnitř průhledného hranolu se však neprohánějí duhové skaláry a neonky. Jako nádherní pestrobarevní brouci v něm polehávají mlčenliví plechoví oři, jimž vdechly život ruce dávných řemeslníků – kovářů, čalouníků, klempířů a natěračů.

Od třicátých let 19. století se Ostravsko začalo měnit v gigantické mraveniště plné těžních věží, vysokých pecí a továrních areálů. Z podzemí byly vytěženy desítky milionů tun uhlí, které pomohly v místních hutích přetavit rudu v nekonečné vlaky oceli a železa. Z ohně a dýmu se rodil obr jménem Industria.

Koncem 20. století se však ukázalo, že nic netrvá věčně a že areál plný činorodosti se může snadno změnit v obrovskou hromadu šrotu, která nikoho nebude zajímat.

Svět unikátních průmyslových staveb, svědků technické minulosti, potřeboval nové vizionáře. A našli se. Trvalo však řadu let, než se nadšencům podařilo přesvědčit příslušné orgány, že industriální minulost Ostravska je něčím, co nemá v Evropě obdobu.

Roku 1993 byl chátrající a rezivějící komplex Dolních Vtkovic včetně povrchových objektů dolu Hlubina prohlášen díky úsilí nového majitele železáren Jana Světlíka a jednoho z našich nejrenomovanějších architektů Josefa Pleskota, národní kulturní památkou ČR. Opět se ukázalo, že velké sny lze uskutečnit, pokud lidem nechybí velké srdce.

Deset čtení na pokračování, které jsou návratem do světa zapomenutých technických památek, uvádí letos o prázdninách Český rozhlas Ostrava. Účinkuje autor Milan Švihálek v dramaturgii Evy Lenartové a v režii Simony Nyitrayové. Technicky na pořadu spolupracoval Marek Hoblík.

autor: ele

Spustit audio

Všechny díly pořadu na mujRozhlas

Související

Za svědky minulosti (6. díl - Hořící země)

Hořící země, haldy, hlušiny a ostravské dolování. To jsou témata dalšího setkání s Milanem Švihálkem, se kterým se pravidelně vydáváme Za svědky minulosti.
Za svědky minulosti (5. díl - Stroje v ulicích)

Olomouc, Brno, Ostrava a Opava. To jsou cíle dalšího putování s Milanem Švihálkem Za svědky minulosti. Vrátíme se do 19. století a všímat si tentokrát budeme MHD.
Za svědky minulosti (4. díl - Větrní mohykáni)

První větrné mlýny vznikaly před třemi tisíci lety v Orientu. Nejstarší zpráva o existenci evropského mlýna poháněného větrem pochází z Anglie z roku 833.