Za svědky minulosti (8. díl - Sen z oceli a železa)

Ostrava nemohla nikdy světu nabídnout krásu všitou do atlasu, o níž zpívá básník, spíš jen pot a dřinu. Ale desetiletí namáhavé práce změnily Ostravu v město jaké známe – v suverénní metropoli, z jejíž ulic se nevytrácí sebevědomí dobyvatelů hlubin. Kdo má chuť ohlédnout se zpátky, může uprostřed zdejší industriální krásy nalézt přesvědčivé důkazy o vynalézavosti, technické nápaditosti a řemeslné dovednosti předků.

Železo se v malých hamrech zpracovávalo pod Beskydami již v 17. a 18. století. Nebývalý rozvoj průmyslové činnosti na Ostravsku umožnily v 19. století hlavně dvě skutečnosti – použití kamenného uhlí v hutnictví a vynález parní lokomotivy. A ještě něco - velký sen moudrého hospodáře a nezdolného vizionáře Rudolfa Jana Habsburského, bratra rakouského císaře Františka I., který roku 1826 převzal do vlastní správy Frýdlantské železárny, známé později jako Rudolfova huť.

Za svědky minulosti (7. díl - Vůně benzínu)

Foto původní vozu Präsident

Prosklená budova Technického muzea Tatry Kopřivnice připomíná gigantické akvárium prozářené slunečními paprsky. V nehybném prostoru uvnitř průhledného hranolu se však neprohánějí duhové skaláry a neonky. Jako nádherní pestrobarevní brouci v něm polehávají mlčenliví plechoví oři, jimž vdechly život ruce dávných řemeslníků – kovářů, čalouníků, klempířů a natěračů.

Od třicátých let 19. století se Ostravsko začalo měnit v gigantické mraveniště plné těžních věží, vysokých pecí a továrních areálů. Z podzemí byly vytěženy desítky milionů tun uhlí, které pomohly v místních hutích přetavit rudu v nekonečné vlaky oceli a železa. Z ohně a dýmu se rodil obr jménem Industria.

Koncem 20. století se však ukázalo, že nic netrvá věčně a že areál plný činorodosti se může snadno změnit v obrovskou hromadu šrotu, která nikoho nebude zajímat.

Svět unikátních průmyslových staveb, svědků technické minulosti, potřeboval nové vizionáře. A našli se. Trvalo však řadu let, než se nadšencům podařilo přesvědčit příslušné orgány, že industriální minulost Ostravska je něčím, co nemá v Evropě obdobu.

Roku 1993 byl chátrající a rezivějící komplex Dolních Vtkovic včetně povrchových objektů dolu Hlubina prohlášen díky úsilí nového majitele železáren Jana Světlíka a jednoho z našich nejrenomovanějších architektů Josefa Pleskota, národní kulturní památkou ČR. Opět se ukázalo, že velké sny lze uskutečnit, pokud lidem nechybí velké srdce.

Deset čtení na pokračování, které jsou návratem do světa zapomenutých technických památek, uvádí letos o prázdninách Český rozhlas Ostrava. Účinkuje autor Milan Švihálek v dramaturgii Evy Lenartové a v režii Simony Nyitrayové. Technicky na pořadu spolupracoval Marek Hoblík.

autor: ele
Spustit audio

Související