Za svědky minulosti: Venuše z krevele
Krevelová soška ležela desítky tisíc let přikryta mamutí stoličkou na lesnatém vrchu Landek. Tady ji 14. července 1953 objevil archeolog Bohuslav Klíma a podle blízké vsi ji nazval Petřkovickou venuší.
Prázdninové rozhlasové čtení Za svědky minulosti o technických památkách a mizejících řemeslech tentokrát začne před třiadvaceti tisíci lety v neprostupných pravěkých hvozdech nad řekami, které se dnes nazývají Odra a Ostravice.
Hlavní hrdinkou příběhu, který zazní 15. července, je šestatřicet milimetrů vysoká soška štíhlé ženy vyřezaná z kusu načernalé horniny.
Analýzy prokázaly, že kovově matný minerál tmavohnědé barvy je oxid železitý s chemickým vzorcem Fe2 03 (hematit či krevel). Žíháním v plameni se krevel promění v magnetit. My ale rozhodně nehodláme vkládat sošku do ohně. Její cena převyšuje milionovou částku, a kdyby se poškodila, byl by zničen unikátní důkaz o tvůrčí síle pravěkých lovců mamutů obývajících v dávných dobách úbočí nad řekami.
Krevelová soška ležela desítky tisíc let přikryta mamutí stoličkou na lesnatém vrchu Landek. Tady ji 14. července 1953 objevil archeolog Bohuslav Klíma a podle blízké vsi ji nazval Petřkovickou venuší.
Spolu s hliněnou soškou venuše Věstonické nalezenou ve dvacátých letech minulého století patří mezi unikátní příklady prehistorického umění. Bohuslav Klíma ovšem na Landeku objevil ještě něco: ve zbytcích pravěkých ohnišť si povšiml načernalých uhelných škvarků.
Pocházely nepochybně ze slojí, které na Landeku vycházejí na povrch. Otázku, zda používání uhlí pravěkými lovci bylo cílevědomé, nebo pouze nahodilé, zatím nebylo možné přesvědčivě zodpovědět. Sotva však lze předpokládat, že lidé, kteří projevili tolik průkopnického talentu v mnoha jiných oborech, by si nevšimli užitečných vlastností „hořícího kamene". Je tedy téměřjisté, že landečtí lovci byli prvními lidmi na planetě, kteří začali energii skrytou v uhlí využívat.
Na Ostravsku probíhala v moderní době usilovná těžba „černého zlata“ déle než sto padesát let. A přestože je dnes dobývání uhlí v Ostravě minulostí, stále ještě se tyčí na dohled landeckého tábořiště těžní věže, poslední svědkové mizejícího světa, jehož slavnou budoucnost kdysi předpověděla právě Petřkovická venuše.
