Začátky tady byly hodně těžké, vzpomíná Olena. Na Ukrajinu už se ale vrátit nechce
Svět si dnes připomíná třetí výročí ruské invaze na Ukrajinu. Sbalit si nejnutnější věci a s dvěma dcerami prchnout před agresorem do neznáma tehdy musela i Olena Kokina. Usadila se v Ostravě, kde vystudovaná učitelka biologie a chemie vystřídala jedenáct zaměstnání. Postupně se zlepšovala v češtině a dnes pracuje pro magistrát jako sociální pracovnice právě pro ukrajinské uprchlíky.
„Na začátku to bylo těžké – najít práci, bydlení. Když už pak trochu umíte česky, je to lepší. Můžete mluvit, dorozumíte se, najdete si lepší práci. Když jsem neuměla vůbec česky, pracovala jsem v KFC. Bylo to těžké období,“ vzpomíná paní Olena.
Postupně se vypracovala a teď je takovou spojkou mezi úředníky a ukrajinskou menšinou. „Nejčastěji jsou to doprovody k lékaři a na úřady,“ říká.
Olenin manžel je na Ukrajině voják v hodnosti majora. „Když minulý rok přijel na dovolenou, promluvili jsme si. On nemůže odejít z války a já nemůžu a ani nechci se vrátit na Ukrajinu. Tak jsme rozvedení. Všechno v pořádku, máme dobrý vztah, komunikujeme neustále kvůli dětem,“ dodává paní Olena.
Nakonec se rozhodla, že chce v Česku zůstat a letos chce požádat úřady o takzvaný přechodný pobyt.
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Příměří na Ukrajině: Putin si hraje s časem a čeká, že ji bude moci ještě nějak ,semlít’, podotýká analytik
-
‚Památník není válečným hrobem.‘ Česko odpovědělo Rusku na nótu kvůli soše maršála Koněva
-
Armáda nabere přes 50 000 dobrovolníků měsíčně, tvrdí Putin. Ztráty se můžou blížit milionu
-
Onkologie se bojíme zbytečně. Z rakoviny může být jen chronická nemoc, říká šéfka Ligy proti rakovině
