Zahrady Pražského hradu nabízejí pestrou mozaiku. Včetně působivých vyhlídek a Jeleního příkopu

10. květen 2021

Když zavítáte na Pražský hrad, můžete se projít místy, kde císař Rudolf II. lovil vysokou zvěř nebo kde pobývali medvědi. Také si můžete užít nezapomenutelné výhledy na katedrálu sv. Víta i na celou Prahu anebo usednout na lavičku, na které sedával Tomáš Garrique Masaryk. A třeba i poznat vinohrad, který obdělával patron české země, kníže Václav. Zahrady Pražského hradu mají návštěvníkům skutečně co nabídnout.

Královská zahrada byla založena roku 1534 Ferdinandem I. Habsburským na místě původních středověkých vinic. Proslula botanickými raritami a exotickými rostlinami ze vzdálených zemí. Od počátku byla doplňována řadou staveb sloužících zábavě dvorské společnosti: vznikla Míčovna, Královský letohrádek nebo Lví dvůr. V severní části Královské zahrady přiléhá k původní renesanční zdi empírový skleník. Nejmladší budovou zahrady je moderní Oranžerie. Prosklený tubus dlouhý skoro devadesát metrů, který drží konstrukce z nerezové oceli, navrhla v roce 1999 architektka Eva Jiřičná ve stylu hi-tech.

Nová Oranžerie z pera architektky Evy Jiřičné

Terasa Jízdárny byla vybudovaná v letech 1950 až 1956 na střeše garáží a autodílen Kanceláře prezidenta republiky na místě původní otevřené letní jízdárny. Nabízí jedinečný výhled na Pražský hrad.

Jelení příkop je přírodní rokle, kterou teče potok Brusnice. V době vlády Rudolfa II. tam chovali lovnou zvěř. V příkopu bylo možné se s ní setkat až do 18. století. Na tuto tradici symbolicky navázala doba první republiky, kdy byl v horní části příkopu zbudován medvědinec. Na přelomu tisíciletí byl skrz násep, který příkop rozděluje na horní a dolní část, vybudován spojovací tunel. Z důvodu pokračování stavebních prací je v letní sezoně 2021 nepřístupná dolní část Jeleního příkopu.

Moderní úprava Zahrady Na Baště u vchodu z Hradčanského náměstí je dílem slovinského architekta Josipa Plečnika ve stylu italských a japonských zahrad. Název zahrady připomíná zbytky staršího středověkého opevnění, které zde byly nalezeny.

Cesta z Jeleního příkopu k Zahradě Na Baště

Jižní zahrady, Rajská, Na Valech a Hartigovská, vznikaly postupně na místě opevnění pod Pražským hradem. Po poslední rekonstrukci v roce 2012 jim byla vrácena původní podoba z 20. let 20. století, kdy je pro prezidenta Masaryka upravoval slovinský architekt Josip Plečnik. Jižní zahrady se pyšní prestižní Cenou Carla Scarpy, která chce upozornit na místa, jež udržují soulad přírodních krás a historické paměti. Stejnou cenu obdržela třeba Zahrada Císařského paláce v Tokiu nebo Zahrady ve Versailles. Jižní zahrady Hradu jsou v současnosti přístupné pouze z Opyše po Plečnikovu vyhlídku.

Na jižním svahu mezi opěrnou stěnou Starých zámeckých schodů a horní vyhlídkovou hřebenovou cestou se rozkládá obnovená Svatováclavská vinice. Podle legendy jde o nejstarší vinohrad v Čechách, kde obdělával „vinici páně“ patron české země, kníže Václav. Unikátní umístění areálu, dominantou kterého je klasicistní letohrádek Richterova vila, poskytuje panoramatické výhledy na Staré Město, Malou Stranu či letohrádek Belveder.

Malý belvedér v Jižních zahradách

Na severním předpolí Pražského hradu se na ploše přibližně čtyř hektarů rozkládají produkční zahrady. Veškeré výpěstky slouží k potřebám Kanceláře prezidenta republiky.

Areál Hradu je přístupný denně od 06:00 do 22:00, zahrady a horní část Jeleního příkopu jsou otevřeny od 10:00 do 18:00. Do Hradu je možné vstoupit ulicí u Prašného mostu, čtvrtým nádvořím z Hradčanského náměstí a přes Opyš ve směru od Malostranské. První nádvoří směrem na Hradčanské náměstí slouží pouze pro opuštění areálu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.