Zámecký park a park Jižní svahy ve Frýdku-Místku získaly ocenění v soutěži Park roku

17. březen 2017

Česko – země neznámá

Před pár lety byl svah, na němž stojí historické jádro Frýdku, doslova divočinou. Náletové dřeviny rostly volně tak, jak příroda sama chtěla. Romantici se prodírali blátivými cestičkami, klestím a kopřivami do prudkého svahu k zámku. Místo mělo své kouzlo, bylo ale nedůstojným pokračováním historicky cenného a památkově chráněného zámku.

Brzké jaro má v parku téměř magickou atmosféru

Nejcennější strom Zámeckého parku - ořešák černý

Některé svahy porostlé loubincem a břečťanem jsou tak prudké, že lidé, kteří je pravidelně plejí, musí být uvázáni na lanech

Park Jižní svahy volně navazuje na Zámecký park

Vyhlídka v Zámeckém parku je oblíbeným cílem návštěvníků

Park nabízí spoutu cesta cestiček. Tato vede k odpočinkovému altánu

Pohled z vyhlídky Zámeckého parku na Místek

Přední část Zámeckého parku ve Frýdku-Místku s vůbec nejstarším stromem

Vyhlídkové místo v Zámeckém parku ve Frýdku-Místku

A tak se město rozhodlo, že s tím něco udělá. Po náročném plánování, přípravách a práci v nesnadném terénu vznikl příjemný park, který dokonce získal 3. místo v soutěži Park roku 2012. A o čtyři roky později i uznání za vzornou péči a údržbu.

Vysoké návrší nad řekou Ostravicí přímo vybízelo k tomu, aby zde těšínská knížata, někdejší páni tohoto koutu Slezska, postavila hrad. Stalo se tak ve 14. století. Hrad sloužil k ochraně zemské hranice, vznikajícího městečka Frýdek a obchodní cesty z Moravy do Těšína. Později byl přebudován na pohodlný panský zámek.

A kde jsou lidé, je potřebná i zeleň. Už od časů renesance proto existují zprávy o tom, že zámek obklopovala ovocná zahrada a také zahrada zvaná Ráj. Tato oáza ovšem podlehla v 19. století dobové módě či nechuti obdělávat záhony a byla přeměněna na anglický park.

Zámek i zahrada prošly posledními většími úpravami na přelomu 19. a 20. století. Od té doby se park udržoval pouze na rovné ploše u zámku. Jeho svažitá část byla ponechána přírodě. Většinu stromů tvořily jilmy horské, které ovšem odumřely na grafiózu jilmů.

I tak měli parkoví architekti při revitalizaci parku na čem stavět. Svahy byly porostlé statnými stromy, z nichž nejcennější je dodnes ořešák černý. Mezi stromy dnes návštěvníky provází spletitá síť kamenných chodníčků a stezek, které se na některých místech kvůli překonání převýšení mění ve schody.

Přibyl i látkový altán, místo potkávání. Svahy byly navíc osázeny břečťanem a loubincem. O ty se musí pravidelně pečovat, a tak se v době pletí ve strmých svazích uvazují pracovníci na pevná lana.

Pohled z vyhlídky Zámeckého parku na Místek|foto: Romana Kubicová

Zámecký park spolu s upraveným parkem Jižní svahy je dále propojen s parkem Pod zámkem. V místě, kde se potkávají, vznikla nově ovocná zahrada plná krajových a starodávných odrůd jablek, hrušek a třešní. Až budou plodit, budou si tak lidé moci něco dobrého zakousnout, aby měli sílu zdolávat svažitý terén parků.