Zámek Týnec u Klatov má mimořádnou historii a stojí na magickém místě, říkají majitelé Lazarowitzští
Na hranici s Bavorskem stojí skvost barokní architektury. Zámek Týnec u Klatov postavil slavný architekt Giovanni Battista Alliprandi na začátku 18. století pro šlechtický rod Kolowrat Krakowských. Obří palác vídeňských rozměrů je usazený na úpatí Šumavy.
Současní majitelé Jan Pelánek Lazarowitz a jeho žena Hana Jirmusová Lazarowitz koupili zámek v roce 1999. Oba jsou velcí sběratelé umění.
„Zámek má mimořádnou historii. Na Čestném dvoře pracovali tři roky archeologové. V hloubkách dvou až tří metrů nacházeli artefakty, které datovali do 9. a 13. století. To místo je tedy osídleno víc než tisíc let,“ vypráví paní Hana.
Zámecké sídlo stojí na magickém místě. „Kolem se rozkládá takzvaná barokní krajina, nevidíme tu žádné silnice, vlaky, domy.“ Blízký kostel je zasvěcen Panně Marii. Dříve se k místu pořádaly poutě. „Konalo se tu až dvanáct poutí ročně. Tradovalo se, že týnecká Panna Maria pomáhá s uzdravováním,“ prozrazuje majitelka, která má s tamními zázraky i vlastní zážitky.
Lazarowitzští
Příjmení Lazarowitz: Jan Pelánek ho převzal po mamince. „Z té rodiny už nikdo nežije. Je to momentálně jediné příjmení v České republice. Pochází ze slovenského Haliče.
Heslo: Zachovej řád a řád zachová tebe
Ze zámku měl být hotel
Od svého postavení v 18. století byl majetkem týnecké větve Kolowrat-Krakovských. V 19. století zámek v Týnci opustili a pronajali. Tehdy sloužil také jako maštal pro dobytek.
Světlé chvíle čekaly toto místo na sklonku předminulého století, kdy se týnečtí Kolowratové vrátili z emigrace v USA. Ale ufinancovat velké panství byl čím dál větší problém. „Ten dům generoval jen dluhy. Kolowratům se ve 20. letech naskytla příležitost zámek prodat,“ vypráví paní Hana.
Zámek koupil architekt Jaroslav Polívka a udělal z něj luxusní hotel. „Jezdil sem slavný výtvarník Josef Váchal, který tu žil a tvořil, písničkář Karel Hašler, objevili se tu i Masarykovi. Přišla 30. léta, blížila se válka a pan Polívka o zámek přišel. Byla tu armáda. Pak přišla firma, která zámek rozkopala. Záměrem bylo udělat tu znova hotel. A v roce 1999 jede kolem můj muž, zamiluje se do zámku a rozhodne se ho zachránit,“ vypráví paní Hana.
Velký milovník umění, sběratel a restaurátor Jan Pelánek Lazarowitz hledal místo, kde by vystavil své bohaté sbírky výtvarného umění. Vlastnil mimo jiné obrovskou sbírku obrazů, grafik a výtisků knih výtvarníka Josefa Váchala. „Ke koupi zámku musíte mít důvod. Pokud nemáte důvod, tak ho nekupujte,“ říká Jan Pelánek Lazarowitz. „Pro sběratele je zámek vrchol uměleckého snažení. Viděl jsem mnoho zámků, ale žádný neměl takový potenciál. Tady jsou úžasné výstavní prostory,“ pochvaluje si majitel.
Památky jsou pro naši zemi naprosto zásadní. A vidím, že Češi je milují. Je to naše rodinné zlato. Jsme nesmírně bohatá země. Přeji si, aby toto místo vždycky zůstalo místem pro krásná setkávání, aby už z toho nikdy nebyl hotel.
Jan Pelánek Lazarowitz
Oválný sál, Zelený kabinet a létající koberec
Mezi dominantní místnosti patří hlavní Oválný sál. „Odborníci, co tu byli kvůli rekonstrukci, říkali, že má parametry nahrávacího studia. Proto jsme usilovali o to, aby tady byly varhany. Pořádáme tu koncerty. Když se přidá sbor, to je nebeský zážitek. Občas varhany hrají samy. To se tu stalo asi čtyřikrát,“ líčí majitelka.
Unikátní místností je Zelený kabinet. „Ten je hodně spojený s Kolowraty. Fresky zobrazují jejich dvory, které měly za úkol financovat stavbu zámku.“
Interiéry vás rádi provedou majitelé zámku osobně. V patře uchvátí bohatá výzdoba, průhledy do dlouhé chodby a výmalba stropů. „Památkáři nám dovolili, aby ty propadající se stropy vyzdobili současní umělci. Zadání bylo reflektovat nebe, které bylo těmi stropy vidět. Japonský výtvarník tak ze skel udělal pohled od nekonečna. Český malíř Luděk Rathouský zase namaloval noční oblohu. A tamhle je třeba létající koberec,“ ukazuje majitelka.
Zámek můžete přes prázdniny navštívit od středy do neděle každý den mezi 10. a 17. hodinou. „Cesta je náš cíl. My se pokoušíme zachránit, co se dá, a potěšit ty, kteří se přicházejí na tu historii podívat,“ uzavírá paní Hana.
Kam vede tajná chodba pod zámkem? Jak jim pomohla Panna Marie? Který kus nábytku váží nejvíc? Jak se v zimě topí na zámku? Ptal se Patrik Rozehnal. Poslechněte si unikátní letní projekt Českého rozhlasu Zámecké léto.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.






