Zámek v Bruntále uchvacuje nezvyklým půdorysem i renesančním nádvořím s arkádami a hodinovou věží
Zámek Bruntál je od roku 2002 Národní kulturní památkou a patří k nevýznamnějším pamětihodnostem svého druhu ve Slezsku. Zvenčí zaujme návštěvníky neobvyklým tvarem. Půdorys zámku totiž nevypadá ani jako obdélník, ani jako čtverec, ale jako kruhová výseč. Tyto dispozice i svoji podobu, která vyznívá ladně a originálně, získal zámek v období renesance. Navštívit ho můžete po celý rok.
Původní pozdně gotický hrad u městských hradeb byl koncem 16. století Bruntálskými z Vrbna přestavěn na renesanční zámek. Originální tvar kruhové výseče má i prostor nádvoří, které navíc vyniká patrovými arkádami a hodinovou věží. Za Řádu německých rytířů byl v letech 1766 až 1771 zámek upraven do současné barokní podoby architektem F. A. Neumannem.
Nejhodnotnější interiéry zámku jsou pro veřejnost přístupné během celého roku. Zámeckou expozici tvoří kaple v přízemí a sály prvního patra zámku, z nichž některé jsou zdobené rokokovými nástěnnými malbami a vybavené původním mobiliářem z 18. až počátku 20. století. Pozoruhodné jsou i zámecká obrazová sbírka a zámecká knihovna.
Zámek je sídlem Muzea v Bruntále, které zde má odborná pracoviště i veřejnou muzejní knihovnu. V sálech nejstarší části zámku, v tak zvaném Starém paláci z počátku 16. století, jsou zpřístupněny dvě stálé muzejní expozice: Příroda Bruntálska a Řemeslo má zlaté dno - řemesla a živnosti bruntálského regionu.
Další původně hospodářské prostory v přízemí zámku - kuchyň, komory, sklady a konírna - jsou využívány jako výstavní sály, kde bývají umístěny krátkodobé výstavy. Zámek obklopuje také rozsáhlý park, ve kterém se nachází zbytky bývalých městských hradeb, přízemní sala terrena, bašta a sochy z přelomu 18. a 19. století.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.