Žena se kvůli problémům s matrikou přihlásila k polské národnosti

Slečna Veronika z Frýdku-Místku má před svatbou. Ona i její nastávající mají české občanství, ale manžel zdědil po předcích polské příjmení Durowicz. Rozhodla se, že toto příjmení bude po svatbě nosit i ona. Na matrice jí řekli, že se musí přihlásit k jiné národnosti.

"Nakonec jsem si vybrala polskou národnostní menšinu, protože je to tomu příjmení nejbližší. Teď jde o to, že já bych měla na každý příští dokument napsat, že jsem polské národnosti i když to v podstatě není pravda," popisuje své trable Veronika.

Logo|foto:Český rozhlas

Ostravská matrikářka Jana Stančíková dodává, že národnost si může zvolit každý podle svého uvážení. Udává se například co deset let při sčítání lidu. Matrikářka doplnila, že možností, jak přijít k nepřechýlenému příjmení, je více. Třeba doložit historicky cizí původ.

"V případě, že si žena bere cizince, může užívat příjmení v nepřechýlené podobě tehdy, jestliže je občankou České republiky a má trvalý pobyt v cizině. Musí to ale prokázat nějakým dokladem. Cizinka pak může užívat nepřechýlené příjmení, když uzavírá manželství s českým občanem," vysvětluje matrikářka.

Pokud má manžel české občanství a jeho příjmení cizího původu končí na samohlásku, může i to zůstat v mužské podobě. S tím počítala Lenka Kolihová z Ostravy. Nakonec vše dopadlo jinak.

"I když jsem se chtěla jmenovat po manželovi, ale jelikož je tady všechno složité a já nechtěla koncovku -ová, tak jsme se nakonec museli rozhodnout, že manžel přijme moje příjmení. A to přesto, že se firma jmenuje po něm," dodává Kolihová.

Manželé s německým, vietnamským, italským, polským či jiným cizím příjmením musí taky zvážit, jak se budou jmenovat jejich děti. "Buď to budou řešit prohlášením nebo musí oba přijít na matriku, aby - když se narodí děvčátko - řešili opět tu nepřechýlenou podobu toho příjmení," připomíná matrikářka Jana Stančíková.

Mužská podoba ženských příjmení je u nás stále neobvyklá. Své o tom ví i kolegyně z polské redakce Halina Drabek. "Drabková jsem byla do té doby, než ústava dovolila občanům České republiky jiné národnosti než české zkrátit to -ová. A udělala jsem to při příležitosti vyřizování nové občanky. Ale u nás mě pořád volají - pan Drabek, nebo - máte papíry na manžela..."

Zákon je zákon, ale někdy je těch papírů potřeba více, než je zdrávo, dodává slečna Veronika. "Sám o sobě ten fakt, že se vlastně musíte přihlásit třeba k tomu, že jste Polka či Švýcarka, to je úplně šílené na to, že jde v podstatě jen o tři písmenka."