Znečištěné ovzduší se podepisuje i na fungování lidského mozku, tvrdí studie

25. září 2018
03538706.jpeg

Lidé žijící ve velkých městech se znečištěným ovzduším nejsou vystavení jen vyššímu riziku respiračních onemocnění, ztrácejí také některé své kognitivní neboli poznávací funkce. Podle závěrů nedávné studie vědců z Pekingské univerzity a americké Yale School of Public Health vedou příliš vysoké hodnoty nevyhovujících látek ve vzduchu k horším výsledkům v testech z jazyků nebo matematiky. 

U některých účastníků výzkumu je prý propad ve výsledcích podobný, jako kdyby ztratili několik let vzdělání. Dřívější studie se už snažily najít souvislost mezi silným znečištěním ovzduší a předčasnými porody, duševními poruchami u dětí nebo demencí u dospělých. 
Jak píše server Guardian, v roce 2016 přesahovaly koncentrace CO2 v atmosféře hodnoty 400 ppm (částic na milion). Do roku 2100 by to podle některých odhadů mohlo být až 1 000 ppm. Při takové hodnotě přitom schopnost lidského vnímání klesá o 21 %. Od této hodnoty přitom zalidněné metropole nejsou příliš daleko. Už teď je v některých průmyslových zónách možné naměřit koncentrace okolo 500 ppm CO2. Na kolejích v Dánsku ale dokonce před dvěma lety naměřili vědci v noci hodnoty převyšující 2 000 ppm, což mělo vliv na chování studentů druhý den. Podobné to bylo i při analýze ovzduší ve školách v Texasu nebo Kalifornii
Jak píše James Bridle, autor knihy New Dark Age: Technology, Knowledge and the End of the Future, ve svém komentáři pro Guardian, je paradoxní, že když lidstvo potřebuje nové a svěží nápady pro boj s klimatickými změnami, právě znečištění s nimi spojené omezuje paměť, pozornost, soustředěnost, řečové funkce, rychlost myšlení nebo schopnost pochopení informací.