Čím víc se člověk o přírodu zajímá, tím větší pokoru cítí, říká přírodovědec Peter Adamík

„Na Moravě jsou vynikající lidé, je tu moc příjemně, zamiloval jsem se tu do své ženy - Hanačky,“ usmívá se. Teď se chystají přestěhovat do podhůří Nízkého Jeseníku do Dlouhé Loučky. Tady začínají kopce, které Peteru Adamíkovi připomínají rodný kraj, mimo jiné má v oblasti Nízkého Jeseníku hned několik studijních lokalit výzkumu ptáků a drobných savců.

Už za studií na střední a zejména pak na vysoké škole získal za svou vědeckou práci řadu ocenění. Od roku 2005 je vědeckým pracovníkem na katedře zoologie Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého a současně kurátorem zoologie ve Vlastivědném muzeu v Olomouci.

Čtěte také

„Věda mě nesmírně baví, proto pracuji v muzeu, ale práce se studenty je nesmírně obohacující, a to je důvod, proč učím na fakultě,“ říká.

Klimatické změny a příroda

Klimatické změny pociťujeme v posledních letech velmi intenzivně, v zimě nesněží a nemrzne, v létě se potýkáme s tropickými teplotami. Jaký vliv mají klimatické změny na přírodu, jak se s nimi vyrovnávají zvířata, zejména ptáci, nakolik mění počasí jejich zvyklosti.

Krmítko s budkou|foto: Pavel Chlouba

„Čím víc se člověk o přírodě dovídá, tím větší pokoru cítí, příroda je nesmírně pestrá,“ říká Peter Adamík. „Dlouhodobé oteplování má za následek, že ptáci za posledních třicet let přilétají o dva až tři týdny dříve. Prodlužuje se vegetační sezóna a ptáci odchovají víc potomstva.“

Přikrmování ptáků v zimě

U nás jsme zvyklí přilepšovat ptákům pouze v zimním období, má to ale smysl i v posledních mírných zimách? Má to smysl v teplé zimě.

„Přikrmování ptákům určitě pomáhá, je ale potřeba krmítka udržovat v čistotě, zašpiněné krmítko může být zdrojem nákazy. Nejlepší jsou závěsná krmítka. Ve Velké Británii, USA či v Austrálii jsou lidé zvyklí přikrmovat po celý rok. I v horkém a suchém létě je přikrmování prospěšné, je ale nutné nabízet ptákům jen speciální semenné směsi,“ upozorňuj Peter Adamík.