Dezinformace v socialistickém Československu? Pomluvy, provokace a lhaní

Šíření dezinformací za účelem ovlivňování veřejného mínění patřilo k metodám práce československé rozvědky. Tak zvaná aktivní opatření využívala nejrůznějších prostředků od šíření pomluv, rozesílání falešných dopisů, provádění nejrůznějších provokací nebo naopak zamlčování důležitých informací. V praxi 1. Správy Ministerstva vnitra se objevila už ve druhé polovině 50. let a fungovala v té době ve spolupráci se sovětskou rozvědkou.

Čtěte také

Karel Hvížďala: Ladislav Bittman, úspěšný agent-intelektuál

V roce 1964, společně se Sověty, zorganizovala Státní bezpečnost jednu ze svých nejúspěšnějších akcí. Šlo o operaci s krycím názvem „Neptun“. Její podstatou byla mystifikace veřejnosti.

Příležitost k zinscenování „senzačního nálezu“ beden s tajnými dokumenty o nacistických zločinech se naskytla, když redaktoři oblíbeného televizního magazínu Zvědavá kamera zkoušeli prozkoumat Čertovo a Černé jezero na Šumavě. Jedním z potápěčů Svazu pro spolupráci s armádou, které si televize najala, byl totiž major Bittman, zástupce náčelníka dezinformačního oddělení, který situace šikovně využil.

Hlasatelé s německým přízvukem

Po svojí emigraci v roce 1968 se pak ale paradoxně zasloužil o rozkrytí pozadí celé operace, když se na amerických univerzitách vyprofiloval jako odborník na problematiku dezinformací a propagandy, o kterých pak přednášel a psal knihy.

Čtěte také

Rok 1976: Vítejte doma, kapitáne. Návrat agenta Minaříka

Situace se poněkud změnila kolem roku 1968, kdy spolupráce se sovětskými zpravodajskými službami v podstatě končí a Československo se naopak proměnilo v cílovou oblast činnosti sovětské rozvědky. Například pirátské vysílání stanice Vltava bylo možné zachytit v éteru už od prvního dne okupace v srpnu 1968.

Práce na vysílání nejznámější rozhlasové stanice okupantů začaly již v červenci 1968, kdy byli pro práci v redakci získáváni první českoslovenští občané. Nepodařilo se však najít kvalitní hlasatele a špatná čeština a slovenština, často se silným německým přízvukem, vyvolávala u československých obyvatel reminiscence na nacistickou okupaci. A podobně negativně lidé vnímali také jakousi tištěnou podobu propagandy na stránkách časopisu Zprávy.

Jaké informace v 80. letech československý režim naopak zamlčoval nebo je účelově měnil? Jak to bylo ve skutečnosti se sestřelením jihokorejského letadla KAL 007? Jak dlouho se snažili ve východním bloku tajit výbuch Černobylské jaderné elektrárny? A podařilo se občany přesvědčit, že virus HIV unikl z amerických laboratoří? Poslechněte si Téma Plus.