Ekonom Hindls: Mělo jít o potření šmeliny. Hlavním důvodem měnové reformy ale bylo vzít lidem jejich peníze

7. červen 2023

Uplynulo 70 let od měnové reformy v roce 1953. Příčinou byly problémy tuzemské ekonomiky, hlavně orientace na těžký průmysl. Co všechno měnová reforma přinesla? Kdo na ni doplatil nejvíce? A prospěla někomu? Ekonom Richard Hindls v audiozáznamu ještě podrobně vysvětlí, co znamená inflace a jakými způsoby se měří její míra.

„Celá záležitost kolem měnové reformy je velmi tristní nejenom z pohledu ekonomů, ale i celé společnosti, která tenkrát v Československu žila. Označil bych to za jeden z nejčernějších dnů vůbec, nejenom provedením, ale také prezentací. Rovnalo se to státnímu bankrotu, protože stát nebyl schopen dostát svým závazkům,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... ekonom Richard Hindls.

Lidé přicházeli o své úspory, cenné papíry a dluhopisy se staly jen bezcennými papírky. „Společnost, která byla na začátku nadšená z vítězství ve válce v roce 1945, se po únoru 1948 začala velmi rychle rozkládat. Tragické to ale nebylo jen pro ekonomii. Tristní byla celá 50. léta, lemovaná spoustou mrtvých, zavražděných a odsouzených.“

Fámy třídních nepřátel?

Ještě v pátek 29. května 1953 ujišťoval tehdejší prezident Antonín Zápotocký, že měna je pevná a měnová reforma, o níž šíří fámy třídní nepřátelé, nebude. O den později předseda vlády Viliam Široký v rozhlase oznámil, že k reformě dojde. „Jeho projev zazněl po 17. hodině, kdy už byly obchody zavřené. Lidé tedy ještě rychle vykupovali alkohol a surové jídlo z restaurací. 1. června byla měnová reforma spuštěna.“

Čtěte také

Příčinou byl černý trh, přídělový systém, vázaný prodej, velmi špatná struktura ekonomiky, nízká produktivita práce a orientace na těžký průmysl a zbrojní dodávky. Toto všechno vedlo k tomu, že se ekonomika rychle dostávala do záporných čísel. Už pět let po únoru 1948 se ekonomika začala potýkat s neuvěřitelnými problémy. Chyběly peníze, chyběla jí produktivita práce, chybělo zboží. Lidé ale nějaké peníze měli, a bylo potřeba jim je vzít, což bylo to nejhorší, co se mohlo stát. Vyvolalo to samozřejmě rozporuplné reakce. Demonstrace však byly velmi brutálně potlačeny.“

Jasně se ale ukázalo, kam může takový typ hospodářství spět a jak to může dopadnout. „Jedním ze strůjců měnové reformy byl mimochodem Václav Hůla, který po roce 1968 dlouhou dobu působil jako předseda Státní plánovací komise,“ dodává Hindls.

Záchrana ekonomiky se nekonala

Drastické opatření však k žádné záchraně ekonomiky nevedlo. Jediným pozitivem bylo podle Hindlse zrušení lístkového systému, který osm let po válce působil velmi archaicky. „Jinak to neprospělo nikomu. Samozřejmě tu existovala šmelina, ale postavit se proti ní tímto způsobem, šťastné nebylo. Když se kácel les, létali i třísky. Z hlediska ekonomiky a jejího dalšího vývoje bylo toto rozhodnutí velmi tragické, protože ekonomika ani v dalších letech nedokázala změnit svoji strukturu.“

Až do 60. let převládal těžký průmysl. Následně přišla další krize. Zpomalil se výkon ekonomiky, byl nedostatek bytů, začalo haprovat zemědělství. Měnová reforma z roku 1953 ale bezesporu patří podle ekonoma k nejdramatičtějším milníkům vůbec. Strádání obyvatelstva bylo obrovské a ztráty domácností šly do stamilionů.

Struktura ekonomiky je ale předmětem kritiky i dnes. „Velmi těžce se orientujeme na automobilový průmysl. Velkou pupeční šňůrou jsme v této oblasti napojeni na Německo. V automobilovém průmyslu ale dochází k převratné změně, kdy se na trh dostává obrovské množství elektromobilů z Číny, což bude německý trh vytlačovat. Takže si myslím, že i tato příliš jednostranná orientace na automobilový průmysl naši ekonomiku oslabuje,“ uzavírá Richard Hindls.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.