ESG reporting? Konečně se dozvíme, jestli naši dodavatelé energií ničí ovzduší
Za rok 2024 bude pro desítky velkých českých společností poprvé povinné veřejně informovat o mnoha nefinančních aspektech jejich provozu. Mimo jiné o tom, jaký dopad má jejich činnost na životní prostředí. Do výroční zprávy za rok 2024 to budou muset uvést organizace s více než 500 zaměstnanci a všechny, které mají akcie na burze dostupné k obchodování veřejností. V dalších letech se tato povinnost rozšíří i na menší podniky, ale nepřímo se jich to týká už teď.
ESG reporting, CSRD, NFRD – zkratek je tolik, že by z nich Ivan Mládek jistě dovedl zrýmovat nějaký další hit. Co je ale podstatné: už za letošní rok bude pro velké firmy povinné sbírat data, jak jejich činnost dopadá na okolní svět.
Čtěte také
Na jeho stav a kvalitu má soukromé podnikání a obecně činnost organizací velký vliv. Zavedení nových pravidel je tak reakcí na krize, kterými svět i Evropa kvůli činnostem člověka procházejí.
Patří mezi ně znečištění vody, půdy či vzduchu rakovinotvornými látkami nebo krize přírodní rozmanitosti. Tedy i rychlé vymírání celých druhů živočichů a rostlin, v Česku například ptáků hlavně v zemědělské krajině, a celkově degradace přírodních systémů.
Základním předpokladem, jak zmíněné krize zmírnit – a vyrovnat se s nimi co nejlíp –, je zastavit ztrátu přírodních druhů, lépe chránit a obnovovat přírodu a co nejrychleji omezit nepřirozené vypouštění skleníkových plynů do atmosféry.
Čtěte také
Údaje o tom, jak se firma chová k životnímu prostředí, budou odteď povinnou součástí výroční zprávy. A vzhledem k jednotné metodice bychom měli mít my jako zákazníci šanci relativně snadno porovnat, jak moc náš dodavatel energie ničí kvalitu ovzduší ve srovnání s konkurencí.
Nebo jestli naše banka půjčuje peníze uhelnému průmyslu v době, kdy se svět dohodl na potřebě spalování fosilních paliv co nejrychleji ukončit. Informace ale samozřejmě budou moci využívat a s konkurencí dané firmy je porovnávat také obchodní partneři, investoři, média, neziskové organizace a podobně.
Co přesně to společnosti bude znamenat? Co z toho vyplývá pro zákazníky a uživatele jejich produktů a služeb? A proč to vůbec země Evropské unie zavádějí? Jan Kaliba se ptá odborníků v pořadu Zaostřeno. Poslechněte si víc.
Související
-
Nekácejte staré stromy. Můžou nám pomáhat v boji proti následkům změny klimatu
Co všechno umí strom a jak může pomoci k ochraně proti změnám klimatu, to prozradí ekologický magazín. Dozvíte se, jak důležité jsou staré stromy i boj o ně.
-
Biodiverzita 2024 aneb konec života na planetě?
Na globální i evropské úrovni vzniká legislativa, která se věnuje obnově člověkem poničené přírody. Co jsou nyní zásadní kroky, které povedou k obnově biodiverzity?
-
Šumava je otevřená učebnice. I nás překvapuje, jak se příroda chová, říká ředitel správy NP Šumava
NP Šumava letos oslavil 32 let od svého založení, CHKO Šumava 60 let existence a už při jejím zakládání bylo jasné, že nemá v Evropě obdoby.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
