„Já a podpatky? Špatný,“ směje se snowboardistka Eva Adamczyková. Poslechněte si rozhovor s finalistkou StarDance

Kdy jste spolu s manželem naposledy tancovali?

Pořádně asi na svatbě na podzim. Na parketu jsme spolu tančili asi sedm hodin v kuse. S nikým jsem se nebavila, jen jsem tancovala. Občas si doma pustíme písničky a trsáme v obýváku, do toho po nás začne skákat náš pes.

Oba dva jste poměrně vytížení – ty jako sportovkyně, Marek jako herec. Musíte ladit programy, abyste se vůbec doma viděli? A jak budete plánovat svoje taneční tréninky na Stardance?

Čtěte také

Eva Samková po těžkém zranění: Může se stát, že na olympiádu nepojedu. Jsem na to ale připravená

Před půl rokem jsme přestoupili na sdílený online kalendář, abychom věděli, kde jsme, a hlavně abychom věděli o společných akcích. Myslím si, že tím, že budeme oba trénovat v Praze, budeme čas ladit lépe, než když jsem pryč.

Třeba teď jsem byla půl roku na závodech a na soustředění. Vrátila jsem se v březnu a Markovi řekla, že odjedu ještě na celý duben, kdy mám volno, na koně. Byl to takový vzdělávací pobyt, kde jsem pracovala a za to mohla jezdit na svém koni Demi Moore, vysnila jsem si to. Myslím ale, že je Marek zvyklý, že se málo vidíme.

Trénovala jste na koni na závody?

Na závody asi ne, Demi není zrovna závodní kůň. Na jednom tréninku jsem si dělala srandu, že není sportovní kůň, ale kůň pro sportovce, protože mě hodně uháněla. Je jí pět, jde do koňské puberty.

Ale spolu se posouváme, mě to baví a doufám, že ji alespoň trochu také. Je to cesta. U koní jde o práci s vlastním egem, když mám nějakou emoci, kůň ji do sebe neskutečně nacucává, takže se musím hlídat…

Čtěte také

Marek je koumes číslo jedna. Stejně jako „jeho“ princ ve štědrovečerní pohádce, směje se Eva Samková

Jsi žena, která se neustále směje. Ale já vím, že ani vysmátým lidem není pořád jen do smíchu. Jak vypadají dny, kdy nemáš dobrou náladu?

Je to tak, děkuju, že to říkáš. Myslím si, že jsem díky rodičům pozitivně založený typ. Ale je i dost dní, kdy mi není dobře, a tak se jimi snažím proplout, něčím se zaměstnat nebo naopak nezaměstnávat vůbec ničím a jen si říkat, že zítra to bude lepší. Pomáhá mi, když jdu do přírody nebo ke koním.

Jak probíhala rekonvalescence po úrazu a dokázala Eva jen tak ležet na gauči? Poslechněte si celý rozhovor.