Jaký měl T. G. Masaryk vztah k hudbě?
Masarykovy narozeniny 7. března byly za První republiky neoficiálním svátkem, který měl kultovní, místy až úsměvné podoby. Během dalších desetiletí ale docházelo k proměně a promítlo se to i do písniček, které byly komponovány nebo upravovány – a nejen do nich. To je ale jen jedna rovina tématu Masaryk a hudba, v Akademii připomínáme i další.
Jaký byl Masarykův vztah k hudbě, to není snadné zjistit a čím byl slavnější, tím se zprávy množí a zároveň různí. Projevy hudební úcty zcela převažují: dokládají to stovky adoračních skladeb, ale najdeme i kritické projevy. Ještě z doby „boje o Hilsnera“ a „boje o Rukopisy“ pocházejí nactiutrhačné kuplety a při pečlivém hledání najdeme i kritiku Masarykova přístupu k hudebnímu dění. Např. skladatel Vítězslav Novák měl pocit, že si jeho tvorby Masaryk nevšímá a že se nepostaral po roce 1918 o důstojné zázemí pro pražskou konzervatoř.
Ze skladeb, které Masaryk komentuje, i ze skladeb jemu věnovaných, je sestavena hudební část. A některé písně pro Akademii vznikly zcela nově nedávno v ostravském studiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
