Karel Barták: Státy EU se hádají kvůli dovozu ukrajinského obilí
Vlády členských států EU se hádají kvůli dovozu ukrajinského obilí. Těm, které s Ukrajinou sousedí, vadí příliv laciné ukrajinské produkce a žádají proto prodloužení dočasného zákazu jejího prodeje na svém území i po 15. září, kdy dosavadní omezení vyprší. Další státy včetně Česka to odmítají a volají po celoevropském řešení. Ukrajina požadavky Polska a také Maďarska, Bulharska, Rumunska a Slovenska příkře kritizuje.
Ministři zemědělství sedmadvacítky se v Bruselu nedohodli, co s tím, a komise nepřišla s žádným návrhem, ačkoli čas kvapí.
Čtěte také
Problém dovozu laciného ukrajinského obilí se vyhrotil poté, co Rusko vypovědělo dohodu o bezpečné přepravě těchto komodit z ukrajinských přístavů na Černém moři, obnovilo námořní blokádu a pohrozilo útoky na cizí lodě, které by se do nich vydaly. Začalo také surově bombardovat ukrajinská přístavní města, v první řadě Oděsu. Od úterka útočí ruské rakety také na ukrajinské přístavy na Dunaji, které představují alternativní cestu, jak obilniny ze země vyvézt.
Už na začátku války EU zavedla, ve snaze pomoct ukrajinskému exportu, takzvané pruhy solidarity, tedy zjednodušenou přepravu zboží po souši do zemí EU. Ačkoli kapacita železnic je dosti omezená, přeprava obilí touto cestou významně vzrostla. Jakmile se ocitlo na území EU, bylo na ně nahlíženo jako na komoditu, s níž se normálně obchoduje na vnitřním trhu Unie.
Putin si mne ruce
A to je právě ten problém. Místo aby obilí putovalo přes Polsko dál do přístavů v EU a odtud do zámořských zemí, kam bylo původně určeno, ocitlo se v sýpkách za hranicemi, odkud vytlačilo dražší produkci místních farmářů.
Čtěte také
Těm se to pochopitelně nelíbilo. Polská a ostatní vlády vyhlásily zprvu embargo na ukrajinské dovozy; posléze ho zmírnily povolením tranzitu a EU ho posvětila. Nyní chtějí omezení prodloužit nejméně do konce roku.
Opakuje se tak situace, kdy Polsko, nejhorlivější spojenec Ukrajiny, žádá utlumení ukrajinského vývozu. Západní státy, které jsou vůči Ukrajině vlažnější, Polákům paradoxně připomínají potřebu solidarity s napadenou zemí.
Polsko je však krátce před parlamentními volbami a konzervativní vláda nemá nikterak v úmyslu si popudit mocnou farmářskou lobby. „Naše rozhodnutí nejsou proti nikomu, jsou pouze ve prospěch našich farmářů,“ prohlásil ministr zemědělství Robert Telus. To si ovšem nemyslí ukrajinská strana, která požadavek trpce kritizuje. Jakékoli prodloužení restrikcí je „naprosto nepřijatelné a přímo neevropské“, zlobil se prezident Volodymyr Zelenskyj.
Čtěte také
Na první pohled by se mohlo zdát, že přece není těžké zajistit přepravu ukrajinského obilí přes Polsko a další země jaksi bez zastávky až tam, kde by mohlo být naloženo na lodě a odvezeno do původní destinace.
Jenže v praxi to nefunguje. Jakmile se objeví na vnitřním trhu EU, sesypou se na ně překupníci, kteří na jeho nízké ceně okamžitě vydělají. Polské úřady tomu nejsou schopny zabránit a EU nemá mechanismus, který by zajistil, aby se to nedělo. Ukrajincům to nevadí, naopak – čím dále se zrní veze a čím častěji se překládá, tím je dražší a hůř se prodává.
Evropská komise si bude tedy přes letní přestávku lámat hlavu, jak z toho ven. Zatímco Poláci jsou odhodláni, aspoň do voleb, nepustit ani zrnko, Němci hartusí, že pravidla se musí dodržovat a že není důvod Polákům platit za to, že zavřeli hranice. A Vladimir Putin si mne ruce, že se mu povedlo nejen zkomplikovat život Ukrajině a celému světu, ale také vnést do evropských řad aspoň trošku nesváru.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
