OBRAZEM: Unikátní 360° fotografie interiéru Winternitzovy vily od Adolfa Loose
Nahlédněte s námi do interiéru Winternitzovy vily prostřednictvím 360° fotografií a prohlédněte si dokumenty, které Českému rozhlasu Vltava poskytl pravnuk Josefa Winternitze.
Hala - Spherical Image - RICOH THETA
Vilu nechal postavit u Adolfa Loose a Karla Lhoty v roce 1931 pražský právník JUDr. Josef Winternitz jako rodinnou vilu pro svoji manželku Jenny Winternitzovou, dceru Suzanu a syna Petra. Jedná se o jednu z posledních Loosových zakázek a má hodně shodných prvků s Müllerovou vilou, mimo jiné i způsob členění (tzv. raumplan), který byl pro Loose obecně charakteristický.
Stavba vily včetně všech příprav, plánů a povolení trvala jeden rok a 9. září 1932 bylo vydáno „Povolení k užívání stavby“. Rodina vilu obývala do roku 1941, kdy byla donucena pod tlakem rasové perzekuce vilu převést na Auswanderungsfond für Böhmen und Mähren (Vystěhovalecký fond). Od tohoto fondu koupila objekt obec pražská, která ve vile zřídila mateřskou školu. Ta zde nepřetržitě sídlila až do roku 1997.
Celá rodina byla roku 1943 transportována do Terezína a později do koncentračního tábora Osvětim. Zde také hned po příjezdu zahynul v plynové komoře JUDr. Josef Winternitz a jeho syn Petr. Jenny Winternitzová a dcera Suzana dostaly práci ve fabrice u transmisí, kde díky teplu ze strojů přečkaly zimu až do konce války. Po válce se vrátily zpět do Prahy, ale do jejich rodinné vily se už nikdy nedostaly. Jejich nárok na vrácení vily sice Československý stát uznal a obnovil vlastnické právo pro JUDr. Josefa Winternitze, ale uvalil na dědičky daň dědickou a milionářskou. Navrácení vily bylo podmíněno splněním těchto platebních podmínek a bylo zatíženo exekucí.
Vzhledem k tomu, že Jenny a Suzana neměly žádného majetku ani příjmů a nebyly schopné tyto podmínky splnit, nabídly Československému státu darování vily a ostatních nemovitostí na oplátku za zrušení exekucí a dalších pohledávek, které bojem o navrácení majetku vznikly. Darovací dopis ukončila Jenny Winternitzová zvoláním „Míru zdar“.
Již se nikdy do vily nepodívaly ani o ní v rodině nemluvily. Vystoupily z židovské obce a Suzana si vzala Jiřího Cysaře, jako vzor dělnické třídy. Po čtyřech dětech od rodiny odešel a Jenny se musela o koncentračním táborem zničenou Suzanu a její čtyři děti starat. Zbytek rodiny se o vile dozvěděl až v roce 1991 při přípravě restitucí. Ani Jenny ani Suzana se vrácení domu nedočkaly. Vilu se rodině podařilo zrekonstruovat jen díky nezměrné energii a práci vnuka JUDr. Josefa Winternitze Ing. Stanislava Cysaře.
Post from RICOH THETA. - Spherical Image - RICOH THETA
Post from RICOH THETA. - Spherical Image - RICOH THETA
Post from RICOH THETA. - Spherical Image - RICOH THETA
Post from RICOH THETA. - Spherical Image - RICOH THETA
Post from RICOH THETA. - Spherical Image - RICOH THETA
Post from RICOH THETA. - Spherical Image - RICOH THETA
Post from RICOH THETA. - Spherical Image - RICOH THETA
Autor: David Cysař
Foto: Archiv Davida Cysaře,
3D foto: Ondřej Manda a Eliška Svobodová
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
