Olympijské hry v Paříži startují za rok. Sledujte s námi cestu českých sportovců i přípravy v Paříži
Vondroušová: Odmala ráda reprezentuju! V týmu si člověk musí uvědomit, že tady není sám za sebe
Olympijské hry nemusí být tou nejdůležitější akcí v kariérách profesionálních tenistů, prestižnější jsou třeba grandslamové turnaje. Přesto řada z nich touží po tom reprezentovat zemi a na olympiádě vybojovat medaili. V našem seriálu Olympijský rok si dnes představíme ženu, které už se to povedlo – Markétu Vondroušovou.
Markéta Vondroušová – 24 let, vdaná za Štěpána Šimka, projektového manažera ve firmě, která se zabývá informačními systémy. Sběratelka sportovních bot, milovnice zvířat a samozřejmě přední česká i světová tenistka.
Touha reprezentovat
Už od mládežnických kategorií má v sobě vypěstovanou touhu reprezentovat, brzy se vypracovala v lídra fedcupového týmu, v poháru Billie Jean Kingové prohrála jen první duel – při svém debutu v sedmnácti letech podlehla při semifinále v Tampě Američance Vandewegheové, ale od té doby pouze vítězí. Desetkrát v singlu, dvakrát v deblu.
Čtěte také
„Byla jsem tak jako hozená do vody, ale odmala hraju tyto soutěže ráda a ráda reprezentuju. Je super, že se mi takhle dařilo. Asi to někdy přijde, že to nevyjde,“ směje se Vondroušová.
„Jsem ráda v týmu, je skvělý. Vždycky to vyšlo, že se mi dařilo a ta atmosféra byla super. A myslím si, že když člověk projde těmi zápasy, tak si trošku víc zvykne na tu atmosféru – je to jiné než normální zápasy. Jsem hrozně ráda, že tu můžu být,“ usmívá se.
Nedávejte mě tam, dejte tam někoho, kdo hraje líp
„Myslím si, že člověk si musí zvyknout, že má tento velký tým, že nehraje jen za sebe, ale i za ty holky. Musí se rozhodovat, že když se necítí, říct: hele, nedávejte mě tam, hrát nechci, dejte tam někoho, kdo hraje líp. Uvědomit si, že tady člověk není sám za sebe,“ vypráví Vondroušová.
Wimbledon
V národních barvách zářila Markéta Vondroušová i na odložených olympijských hrách v Tokiu v roce 2021, odkud přivezla stříbrnou medaili z ženské dvouhry.
V singlu má velké úspěchy i na těch největších a nejprestižnějších turnajích. Ještě jako devatenáctiletá dosáhla na finále Roland Garros, teď ve čtyřiadvaceti ovládla nejslavnější tenisový grandslam – Wimbledon.
Po operacích
Finále Roland Garros, stříbro na olympijských hrách, titul ve Wimbledonu – tyto 3 výjimečné úspěchy vybojovala Markéta za pět posledních let, navzdory častým a leckdy i dlouhým zraněním.
„Musím říct, že v sobě pořád mám nějakou víru. Hrála jsem tu Paříž, pak olympiádu, člověk ví, že to může dokázat, nějak se tam dostat. Ale po těch všech operacích, měsících nehraní je to těžké," popisuje.
Čtěte také
„Když pak člověk začíná hrát, tak to není, že vezme raketu a je to zase zpátky. Ty zápasy prostě nejsou. Je tam trošku takové to, jestli se ještě dostanu tam, kde jsem byla, jestli ta hra bude stejná... Takže je super, že vidím, že je to zpátky. Za to jsem vděčná,“ říká s úsměvem Markéta Vondroušová.
I ohromnou vůli Markéty Vondroušové budeme sledovat v Olympijském roce, v časosběrném dokumentu Radiožurnálu do pařížských her, které se uskuteční v oblíbeném areálu tenistky – na dvorcích Rolanda Garrose.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
