Olympijské hry v Paříži startují za rok. Sledujte s námi cestu českých sportovců i přípravy v Paříži
„Duch olympiády, tomu se nic nevyrovná!“ říká koulař Tomáš Staněk, pro kterého je Paříž výjimečná motivace
Necelý rok zbývá do začátku olympijských her v Paříži a na Radiožurnálu i Radiožurnálu Sport tak znovu startuje Olympijský rok. V něm budou naši reportéři u zajímavých, možná i netradičních momentů elitních sportovců a své zastoupení má opět také atletika. A právě muž, který vozí pravidelně medaile z halových šampionátů, koulař Tomáš Staněk, bude jednou z tváří našeho projektu.
„Naděje umírá poslední, já se budu modlit celou dobu, nicméně sám se sebou spokojený nejsem...“ Tak hovořil Tomáš Staněk před dvěma lety na olympiádě v Japonsku ještě s rouškou kvůli pandemii koronaviru po kvalifikaci koulařů, po které tušil, že mu výkon 20 metrů a 47 centimetrů na postup do finále stačit nebude.
„Na to radši zapomínám“
Ani na svých druhých Hrách se tak mezi nejlepší nedostal, a tak se ke svým olympijským startům v Riu a Tokiu nevrací moc rád.
Čtěte také
„Na to radši zapomínám,“ říká se smíchem. „Vybaví se mi samozřejmě, že to bylo v dalekých podmínkách, v něčem novém, co jsem do té doby nezažil, a sice, že jsem se většinou nějak zranil. Jak jsem starší, budu muset v tréninkovém procesu líp ovládat svoje tělo, což se zatím letos relativně daří,“ hodnotí Tomáš Staněk.
Lze to nějak přibrzdit v tréninku, aniž by člověk přišel o metry nebo decimetry? „Úplně ne. V kouli je obrovská konkurence. Je to vidět i tady na startu, máte tu deset lidí, nejhorší má 21,70 nebo 21,90 osobák. Kdybych se brzdil, nebudu házet tak daleko.“
Výjimečná motivace
Čtěte také
Tomáš Staněk je zatím tak trochu specialistou na halové šampionáty. Když letos vybojoval v Istanbulu stříbro, byla to pro něj už čtvrtá medaile z halové Evropy v řadě. K olympijským hrám se zatím nijak neupíná, protože má teď před sebou hlavně srpnové mistrovství světa v Budapešti, ale zároveň potvrzuje, že je pro něj soutěž v Paříži výjimečnou motivací.
„Kdo ji zažil, určitě vidí, že je to něco speciálního, jak je to napříč všemi sporty. I dosah, olympijská myšlenka, duch olympiády. To se nedá srovnat třeba se separátním mistrovstvím světa v atletice nebo v jiném sportu. Je to velká, celosvětová záležitost. Myslím si, že se tomu nic nevyrovná."
Tomáš Staněk a Jakub Vadlejch
A společně s oštěpařem Jakubem Vadlejchem by měl být za rok největší Českou atletickou nadějí, a tak cítí i tlak a očekávání fanoušků.
„V atletice se nějakou chvíli pohybuju a vidím, že poslední dobou na těch akcích, ať je to mistrovství Evropy nebo světa, na nás pozornost upínaná je, protože jsme asi jedni z mála, kdo výkonnost, která se dá porovnávat se světem, máme a předvádíme ji stabilně. Takže v tomhle ohledu je to pro nás dobré, na druhou stranu je to trošku zavazující. Každý na vás spoléhá, ta tíha tam je. Ale zase už nejsme úplně mladá jelítka, že bychom si s tím nedokázali poradit,“ usmívá se.
Staněk i Vadlejch jsou také tátové od rodin – 32letý Tomáš Staněk navíc poměrně čerstvý, minulý týden se mu narodil syn Filip.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
